Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

Zemřela feministická ikona Ruth Bader Ginsburgová

Getty Images
Text: Tereza Čaladi, Foto: Getty images/21.9.2020
Žena, která od roku 1993 až do roku 2020 působila jako přísedící soudkyně Nejvyššího soudu USA, odešla 18. září po dvacetiletém boji s rakovinou ve věku 87 let. Značnou část své kariéry věnovala boji za ženská práva, rovnost žen a mužů a podporu LGBT lidí. Připomeňme si její skutky.
Reklama

Joan Ruth Bader se narodila rakouským židovským imigrantům v Brooklynu v roce 1933 a při studiích práv na Harvardu byla jednou z pouhých devíti žen ve třídě asi 500 mužů. Po škole měla Ginsburgová problém sehnat místo, jelikož byla žena, což byl v 60. letech problém. Dokázala se však udržet v právní oblasti a v roce 1972 se stala první profesorkou práv na Kolumbijské univerzitě. Od té doby její kariéra jen vzkvétala.

· Ještě v roce 1972 byla spoluzakladatelkou Projektu práv žen v Americké unii občanských svobod (ACLU – Rights Project at the American Civil Liberties Union), který se zabýval případy diskriminace na základě pohlaví. Díky mnoho z nich došlo ke změně v zákonech, které vedly k rovnějšímu zacházení s muži a ženami. Právní vědci a obhájci připisují Ginsburgové významný právní pokrok pro ženy v ustanovení Ústavy o rovné ochraně.

· V roce 1980 byla nominována prezidentem Jimmym Carterem na místo v odvolacím soudu Spojených států pro obvod Kolumbie. Následně byla potvrzena Senátem.

· Roku 1993 byla povýšena na Nejvyšší soud Spojených států, když ji prezident Bill Clinton nominoval jako přísedící soudkyni Nejvyššího soudu. Tím se stala druhou ženou a první židovskou ženskou soudkyní Nejvyššího soudu. Nakonec se stala nejdéle sloužící židovskou soudkyní.

· Během své doby na Nejvyšším soudu se zasadila o snížení diskriminace žen – v roce 1996 zrušila přijímací politiku Virginského vojenského institutu, který nabíral pouze muže; a v roce 2008 pomohla zřídit zákon o spravedlivém odměňování.

· V roce 2016 bojovala z práva na potraty, k čemuž sepsala krátké souhlasné stanovisko.

· Roku 2013 vykonala svatbu osob stejného pohlaví, předpokládá se, že byla prvním soudcem Nejvyššího soudu, jenž ji vykonal. V posledních letech soud s její pomocí rozšířil manželství homosexuálů na všech 50 států.

V době své smrti byla Ginsburgová ve věku 87 let čtvrtou nejstarší soudkyní Nejvyššího soudu USA v historii země. Za spravedlnost bojovala do posledních dní. A my jí za to děkujeme.

Čtěte také: Autorka průlomové feministické knihy oslavila 76. narozeniny

Reklama
Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
MarieClaire logo
Close dialog icon

přejít na web

Odebírejte náš NEWSLETTER

Váš e-mail

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete, že jste se seznámili se Zásadami ochrany soukromí Burda International CZ s.r.o.

Na váš e-mail jsme odeslali odkaz pro potvrzení odběru novinek.

Reklama
Reklama
Reklama