Přejít k hlavnímu obsahu

@WORK: Výtahová diplomacie: Ovládáte ji?

Text: Martina Kemrová, Foto: Getty images/8.1.2019
Trapně mlčet a doufat, že se co nejrychleji dostanete do cíle nebo se pustit do hovoru i s neznámými lidmi? O své zkušenosti s „výtahovou diplomacií“ se dělí Martina Kemrová (50), manažerka firemní komunikace a tisková mluvčí společnosti T-Mobile.

Znáte to všichni. Pondělní ráno, lidé se nenaloženě scházejí u výtahu v práci, ozývá se chrchlání, pozdrav, pokud už vůbec něco takového zazní, má podobu zamručení předčasně probuzeného medvěda brtníka. Pak se naštosujete do kabiny, atmosféra houstne, těšíte se, jak vypadnete, a vás už ani nepřekvapí, že vystoupivší muži ani nezabučí na rozloučenou.

Po takovém začátku dne na své pracoviště dorazíte s přesvědčením, že svět je plný zamračených hulvátů, které navíc s velkou pravděpodobností potkáte znovu, a co hůř, možná od nich budete něco potřebovat. To je jasné, že nevyhoví, s touhle náturou, že jo. A před vámi je dalších pět dní. Nejmíň. Svět je prostě slzavé údolí.

A co to zkusit jinak? Třeba se jen při čekání na výtah adresně usmát na vybraného jedince. Třeba někoho znáte, alespoň od vidění, o to to bude jednodušší. Ale i když „zaútočíte“ na někoho zcela cizího, co se může stát nejhoršího? Maximálně se neusměje.

No, a když už jste se odvázala úsměvem, můžete v kabině zahájit konverzaci. Buď budou mlčet, anebo, což je mnohem pravděpodobnější, se rozpovídají. Pokud by vám chyběla témata, nabízím pár situací a příslušných „otvíráků“ :

„To je krásný den, že? Pondělí, kdo by se na ně netěšil.“ Podle výrazu tváře odhadnete, jak moc ironický tón zvolit, důležité je být spolu „na jedné lodi“.

„Já vás obdivuju: na takových jehlách bych si zlomila nohu!“ Poté následuje výměna názorů na výrobce obuvi a kvalitu místní dlažby.

Při mezipřistání výtahu: „Nebojte se, kabina je pro 13 lidí, a je nás tu jen 12, jen si nastupte!“ Výtah se opět dá do pohybu: „Mimochodem, určitě všichni víte, co máte dělat, až se to utrhne. Ne? No musíte skákat. Ha. Ha. Ha.“ Aspoň se o vás bude vědět, že jste veselá kopa.

„Jste krásně opálený. Byl jste o víkendu někde venku.“ Takhle zjistíte, že kolega má dům, je fyzicky zručný a miluje zahradničení… a taky, že je ženatý, ach jo.

Nastupuje slečna s vozíkem plným dobrot. „No to bych si nechala líbit. Pořádáte večírek?“ Samozřejmě, že ne, je deset ráno a koná se důležitá porada, jejíž konání by vám jinak uteklo.

Přistoupil kolega, tváří se opravdu tragicky. „Ale prosím tě, copak se stalo? Co je u vás nového?“

Přibíhá kolegyně, a i v běhu má nos zabořený do knihy. „Můžu se zeptat, co čtete?“

A pak jsou situace, kdy je výhodnější jen tvářit se příjemně a nenápadně poslouchat, o čem jde řeč. Zkrátka, výtah je místo, kde se dozvíte to nejdůležitější. Co se děje, jaká rozhodnutí udělal management, kdo má jakou náladu, kdo používá deodorant, a kdo chodí v pantoflích, nejnovější knižní i módní tipy, kdo koho „může“, kde naopak leží ty největší animozity…

Lidé ve výtahu mají pocit, že těch pár vteřin mezi dvěma patry nehraje roli, a velmi často prozradí víc než na poradě nebo u kafe. Okamžik v plechové kabině jako by nebyl.  Omyl. Velký omyl. Skutečnost zhuštěná do malého prostoru a pár okamžiků má mnohem větší váhu: tady se uzavírají přátelství, tady se prozrazují tajemství, tady zjistíte, co jsou vaši kolegové opravdu zač, co je pro ně důležité.

Nepodceňujte výtahy. Nadechněte se, zářivě usmějte…a vykročte do kabiny.

Reklama
Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete znalost Zásad ochrany soukromí Burda – BURDA Praha bude s Vašimi údaji pracovat zejména k zasílání newsletteru, nabídek a novinek. Odhlásit se můžete kdykoliv.
* povinná pole