Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

Slavíme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě!

Text: Ludmila Hamplová Foto: Unsplash/11.2.2019
Bez skvělých nápadů, které se zrodily v ženském mozku, by se věda moc neposouvala. Právě vědecké zásluhy žen a dívek připomíná mezinárodní den, který připadá na 11. února.

Ne vždy jsou vidět, ale bez nich by to nešlo. Ženy a dívky jsou součástí mnoha vědních oborů a dosahují řady úspěchů. Díky nim se rozvíjí česká i světová věda, což připomíná Mezinárodní den žen a dívek ve věk stanovený OSN na 11. února. Letos tento den připomíná vědkyně, které uspěly v loňském roce, pomocí hashtagu #Zenyvevede #WomenInScience. „Tento koncentrovaný pohled ukáže, že ženy ve vědě nehrají žádné druhé housle. V roce 2018 měly na kontě množství důležitých a pro společnost hodně užitečných poznatků,“ říká Marcela Linková, vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda. To také stojí za právě probíhající kampaní na sociálních sítích.

Její součástí je výzva určená vědkyním, vědcům, výzkumným institucím, vysokým školám, studujícím i široké veřejnosti, aby se zapojili a přispěli jmény známých i méně známých badatelek, jejichž vědecké výsledky a objevy se do světel reflektorů mediálního zájmu v roce 2018 třeba ani nedostaly. Jejich jména spolu s krátkým popisem jejího úspěchu je možné sdílet na facebookové stránce NKC – gender. Napsat můžete také o svém vlastním počinu.

Pardubická gymnazistka Sylva Neradová objevila způsob testování enzymů kvasinek, které způsobující nepříjemné infekce kůže a tkání. Spolu s kolegyní o tom loni publikovaly v mezinárodním odborném časopise #ZenyVeVede#WomenInScience

Revoluční lék na rakovinu prostaty? Jaderná chemička Martina Benešová působící v německém Heidelbergu vyvinula molekulu, která nekompromisně ničí nádorové buňky. Lék je v poslední fázi testování, už teď ale zachránil stovky mužů #ZenyVeVede#WomenInScience

* Biochemička Karina Movsesjan zkoumá mechanismy opravy DNA, aby mohla prodloužit délku lidského života a léčit ty nejtěžší nemoci. Má na svém kontě řadu prestižních mezinárodních ocenění a loni ji Forbes zařadil do žebříčku Forbes 30 pod 30 #ZenyVeVede#WomenInScience

Helena Fulková jako první z Česka naklonovala myš, čímž pomohla nahlédnout do mechanismu reprodukcí a reprogramování buněk. V roce 2018 vytvořila geneticky modifikované křečky.

Zadařilo se v Japonsku, kde je na dlouhodobé stáži. K čemu kopírovat myši a křečky? Klonování slouží k pochopení podstaty biologických procesů, může pomoct v boji za záchranu kriticky ohrožených druhů, třeba nosorožce bílého. #ZenyVeVede #WomenInScience

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN na sklonku roku 2015. Má připomenout zásadní úlohu žen a dívek ve vědě a podpořit jejich zapojení do výzkumu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Aktuální číslo
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete znalost Zásad ochrany soukromí Burda – BURDA Praha bude s Vašimi údaji pracovat zejména k zasílání newsletteru, nabídek a novinek. Odhlásit se můžete kdykoliv.
* povinná pole