Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

Tomáš Baldýnský: O tom, že ženy vydrží víc než muži

Tomáš Baldýnský/19.5.2014

Asi nejabsurdnější a nejvíce zavádějící termín v historii termínů je označení žen za „slabší pohlaví“. To je naprostá pitomost. Každý, kdo nějakou potkal, dosvědčí, že ženy jsou naopak pohlaví silné a prakticky nezničitelné. A to se tu nebavíme o porodech (ty se, myslím, obecně poněkud přeceňují a ženy je používají hlavně k tomu, aby se mohly nad muže vytahovat, že mají něco, co oni nemají, a můžou s tím dělat věci, které k nim nepotřebují; zatímco muži si s tím svým, samotní, bez ženy připadají spíše trapně), ale o údajně spíše mužských vlastnostech, jakými jsou výdrž, sebezapření a houževnatost. Existuje obrovské množství důkazů o tom, co všechno zvládnou lépe než muži. Tak třeba předminulou sobotu mi kamarádka přinesla vietnamskou polévku a nudle až do druhého patra a následující pondělí se dozvěděla, že v době tohoto výkonu už měla druhý den utržený meniskus a prasklý křížový vaz na levém koleně. Muž, pravil doktor, by s tím ani nevstal. Ale žena si klidně vyrazí popovídat.

A to není případ ojedinělý. Snad každý muž má podobnou historku. Jeden můj spolužák, který váží rozhodně víc než metrák, dodnes přísahá, že z posledního třídního srazu dorazil tak nametený, že usnul na koberci v chodbě. Ráno se však probudil v posteli. Jeho žena váží padesát kilo. Prý ho tam „nějak“ dotáhla. Moje matka dokázala „nějak“ přišroubovat konzolu ze štaflí, jejichž výška v součtu s její výškou včetně vztyčených paží byla o třicet centimetrů menší nežli výška potřebná k dosažení přišroubovávané konzoly. To jsme, prosím, s otcem experimentálně ověřili. Podruhé, když jsme přivolali svědky, se nám to už bohužel ověřit nepodařilo, protože matka přestala spolupracovat, neb nabyla dojmu, že si z ní děláme srandu, že je malá. Jeden můj vzdálenější známý, člen klubu turistů, jednou zaslechl svou ženu svěřit se kamarádce, jak poté, co spolu s ním absolvovala pochod Praha–Prčice, ho nechala doma se zanícenýma nohama spát a potají se autobusem vrátila do Doubloviček, protože si tam zapomněla šátek, odkudž musela do Prčice znova pěšky, protože další už jí nejel. A tak dále a tak dále. Říkat něčemu takovému „slabší pohlaví“ je stejně vhodné jako nazývat krokodýla „Ježíšem mezi plazy“.

A jistě chápete, proč se muži neustále brání zapojovat takovéto bytosti do ozbrojených složek. V novinách se dočtete, že ponechávat ženy mimo armádu je sexismus a staromódní omezování jejich práv. Ale my víme, jak to je. Je to jen snaha spasit tuto planetu před totální anihilací.

Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete znalost Zásad ochrany soukromí Burda – BURDA Praha bude s Vašimi údaji pracovat zejména k zasílání newsletteru, nabídek a novinek. Odhlásit se můžete kdykoliv.
* povinná pole