Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

Proč nebudeme muset jíst hmyz, abychom zachránili planetu? 

Text: Tatiana Urbanová, Foto: Unsplash/27.7.2020
Pokud milujete dystopickou fikci z budoucnosti nebo máte doma Netflix, jistě znáte tuto scénu z filmu Snowpiercer...  

Jestli ne, v tomto sci-fi jde ve zkratce o to, že se lidstvo snažilo odvrátit klimatickou krizi, místo toho však svět uvrhlo do extrémní doby ledové a přivedlo se na pokraj úplného vyhynutí. Přežívají jen pasažéři obrněného vlaku, který křižuje ledový svět a žije v něm pečlivě segregovaná třídní společnost. Zatímco bohatí si lebedí v luxusu a dekadenci v předních vagonech, chudí jsou utlačováni vzadu v nelidských podmínkách. A ti hrozně zlí a podlí buržoazové zepředu je navíc krmí krvavými želé bloky z rozemletých brouků! Detaily znechucených tváří strávníků jasně naznačují, že jde o něco naprosto nehorázného a v podstatě tato informace vybudí vzpouru...  

Jenže kdyby tuto scénu viděli dvě miliardy obyvatel naší planety ze 130 zemí světa, kteří běžně hmyz konzumují, byla by pro ně asi celkem ku podivu. Jakou potravu by měli “chudáci” dostávat, když jsou na pokraji vyhynutí a jídla je nedostatek? Měli jim dávat bloky vyrobené z cukru, aby měli všichni cukrovku a byli obézní???  

Hmyzí pokrmy již dnes zkrátka nejsou ničím extrémním, alespoň pro mnoho zemí světa a někde je tato pochoutka dokonce považována za delikatesu. Mexiko pořádá celý festival, kde si můžete dát kromě jiného tacos z cvrčků a restaurace po celém světě propagují tuto formu proteinu již získávají i Michelinské hvězdy...  

Když se hmyz podíváme z praktické perspektivy, jde o ohromně výživnou složku stravy. Obsahuje stejné množství proteinu jako hovězí, tolik vitamínu B12 jako losos, a dokonce více železa něž špenát. Najdete v něm také všechny aminokyseliny, které potřebuje lidský organismus k přežitíVlastně to vypadá, jako bychom byli k tomu jíst brouky navrženi. A lidstvo je také po dlouhou dobu bez problémů konzumovalo. Ovšem podle aktuálních průzkumů tato praxe globálně klesá. A to jen kvůli západnímu trendu averze k hmyzu, který se šíří planetou. Pokud i vám přijde představa šťavnatého červíka v puse odpudivá, nebojte se. Pokud v budoucnosti nezamrznou oceány a svět nepohltí led a mráz, nemusíte se vůbec takové budoucnosti obávat. Existují i jiné udržitelné způsoby obživy. 

Dáme broukům šanci?  
Nemusíte chodit daleko, ani složitě hledat, abyste dnes našli firmy a startupy, které podnikají v tomto hmyzím byznysu - letos jsou v kurzu mouční červi (oproti loňským cvrčkům), kdyby vás to zajímalo. Tyto společnosti ví, co dělají, když přihlédnete k ekonomickým prognózám. Například investiční banka Barcleys prozradila, že do roku 2030 bude mít globální trh s “jedlými brouky” hodnotu 8 miliard dolarů. To znamená, že ročně poroste o 24 %. A dokonce i Evropská Unie již tyto potraviny uznává. Letos by je dokonce měla oficiálně zařadit na seznam jídel bezpečných pro lidskou spotřebu... To vše vypadá moc hezky, ale budou lidé brouky opravdu jíst?  

Pokud srovnáme hmyzí potraviny například s dalším niche produktem - vegeburgerem Impossible nebo Beyondje zřejmé, že rostlinné náhražky masa můžeme najít skoro všude a média jim dělají opravdu skvělý marketing. Červí smothie nebo mouka z cvrčků už na tom tak dobře nejsou. Těm mediální expozice zatím spíše škodí. A lidé mají tendence tento typ pochutin sledovat spíše sledovat spíše se znechucením. Možná jsou na vinně populární reality show jako je Fear Factor nebo Survivor 

Jenže s rostoucí populací na planetě budeme muset hledat alternativní a udržitelné způsoby obživy, jejichž produkce nebude zvedat emise uhlíku a při jejichž výrobě nebude spotřebováváno přiliž vody. Ku příkladu produkce kila hovězího vyžaduje kolem 2000 litrů vody a na stejné množství cvrčků je potřeba pouze jeden litr.  

Ovšem nemějte strach, pokud se vám tato forma potravy nezamlouvá, brouky nebude nejspíš nutné zařazovat přímo do našeho jídelníčku, můžeme je používat i jako krmivo. A to se zdá být ideálním řešenímMůžeme díky nim nakrmit jak obrovské množství ryb, tak i hospodářských zvířat a děje se tak již od roku 2017, kdy proběhla taková malá, tichá zemědělská revoluce. Evropská Unie totiž zavedla pravidlo, že rybí farmy mohou podávat jako hlavní chod právě hmyz, místo rozemletých částí ryb. A to je krok správným směrem. Pokud tedy budeme kráčet touto cestou i nadále, nemusíme se bát jakéhokoliv postapokalyptického scénáře, ve kterém budeme konzumovat želé bloky rozemletého hmyzu 

Čtěte také: EKO: Jak se žije bez odpadu?

Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
MarieClaire logo
Close dialog icon

přejít na web

Odebírejte náš NEWSLETTER

Váš e-mail

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete, že jste se seznámili se Zásadami ochrany soukromí Burda International CZ s.r.o.

Na váš e-mail jsme odeslali odkaz pro potvrzení odběru novinek.

Reklama