Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

#PAYGAP: Nahoru po výplatní pásce dolů

text: veronika zavřelová, foto: getty images/19.3.2020
„Tak jako chlap bere samozřejmě víc…,“ začala tetička polohlasem rozjímat nad platy svého příbuzenstva pracujícího ve školství. Zpozorněla jsem. Předpokládá normu platové nerovnosti založenou na genderových rozdílech? Jedná se o pokřivený myšlenkový vzorec hluboce zakořeněný (nejen) v české společnosti?
Reklama

Pay (Gender) Gap je souhrnem jevů, které odkazují k platové nerovnosti mezi muži a ženami, ale také – což je ještě důležitější –, jak jednotlivé společnosti a firmy konstruktivně přistupují k řešení situace. Nejde však jen o numerický rozdíl ve výplatě vaší a vašeho kolegy se stejným vzděláním. Záležitost je mnohem komplexnější, pramení ze širokého spektra společenských jevů, což následně výrazně ovlivňuje život každé z nás a vede za hranice osobní nespokojenosti a pocitů zmaru. 

Podle Jany Maláčové, ministryně práce a sociálních věcí, ženy v České republice vydělávají v průměru o 80 000 Kč méně za rok než muži. Americká asociace univerzitních žen (American Association of University Women, AAUW), fungující již od roku 1881, se věnuje analýze rozdílných praktik mezi jednotlivými zaměstnavateli. Zkoumání příčin platové rozdílnosti je i po více než sto letech stále aktuální. Nezůstává však jen u holých čísel, ale jde po společenských, ekonomických a kulturních příčinách trvajících rozdílů.

I v roce 2020 patří k užívaným praktikám zakomponování platové historie jedince k nastavení současného platu (mnohdy tak vzniká nemožnost překročit vlastní hranici, jestliže žena pracuje stále ve stejném oboru, třeba v již zmiňovaném školství nebo sociální sféře) nebo třeba zákaz mluvit o svém platu se svými kolegy na pracovišti. Mezi další faktory rozdílu nepatří jen pohlaví (i když to je zjevný ukazatel pro odlišný přístup a aplikaci rozdílných kulturních hodnot při odměňování), ale také věk nebo etnická příslušnost.

Jaká je platová situace současného Česka a vyhlídky na konstruktivní řešení a zlepšení, popisují Andrea Linhartová Palánová (PwC) a Diana Rádl Rogerová (Deloitte) v následujících rozhovorech:

Jak by se dal kulturně-historicky vysvětlit tak propastný platový rozdíl mezi muži a ženami v České republice? (Jsou zde zřejmé nějaké kulturní hodnoty, které k tomu inklinují?)

Andrea Linhartová Palánová: V Česku bohužel i v dnešní době stále převládá společenský stereotyp, kdy muž je považovaný za živitele rodiny a žena je hospodyňka, která pečuje a vychovává děti. To má svůj dopad nejenom na platové rozdíly ale i na vnímání postavení žen ve společnosti a percepci profesí, které by ženy měly zastávat. To souvisí i s představou o ryze ženských povoláních, jako jsou učitelka v mateřské škole nebo zdravotní sestra, které jsou dle statistik obecně méně hodnocené. Mezi další faktory patří nižší procento zaměstnanosti žen (pouze 70 % aktivních žen v ČR pracuje, což nás řadí na 19. místo ze 33 srovnávaných zemí OECD). Příčinou jsou kariérní pauzy i délka rodičovské dovolené, kdy se převážně ženy starají o děti nebo zůstávají doma a pečují o své rodiče či prarodiče. Velkou roli hrají i nedostatečné rodičovské benefity, které české otce příliš nemotivují k tomu, aby si se svou partnerkou rozdělili dobu strávenou na rodičovské dovolené. V neposlední řadě je v Česku stále nedostatek státních jeslí i mateřských škol, proto ženy často z čistě ekonomického hlediska raději zůstávají doma, čímž platový rozdíl také výrazně narůstá a jejich šance na snadný návrat do zaměstnání se naopak snižuje. Pohled společnosti se u nás velmi pomalu mění, k lepšímu skóre přispívá také mladší generace, pro kterou je vnímání rovnosti pohlaví mezi muži a ženami větší samozřejmostí. I přístup zaměstnavatelů se mění a mnohé firmy investují do programů, jež jim pomáhají udržet kontakt s maminkami na rodičovské, které díky nim své dovednosti na mateřské neztrácejí, ale naopak si je často ještě prohlubují. To má následně vliv na snazší návrat a adaptaci do práce.

Jaké je možné kulturně-historické vysvětlení propastného platového rozdílu mezi muži a ženami v České republice?

Diana Rádl Rogerová: Podle řady průzkumů, například eurostatu, Česko dlouhodobě patří k zemím s největšími rozdíly odměňování mezi muži a ženami. I když se to – možná i z historických důvodů – mění poměrně pomalu, vnímání tradičních rolí se podle mě postupně odbourává a já se setkávám v podnikání stále častěji s vysoce postavenými kolegyněmi a čerpám od nich inspiraci. A vím, že inspirují i další, nejenom ženy, ale i muže.

Celý článek si přečtete v dubnové Marie Claire, kterou najdete právě teď na stáncích a nebo si ji můžete objednat online zde. Poštovné zdrama! 

Čtěte také: #PAYGAP: Jak se k němu staví slavné ženy? 

Reklama
Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
MarieClaire logo
Close dialog icon

přejít na web

Odebírejte náš NEWSLETTER

Váš e-mail

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete, že jste se seznámili se Zásadami ochrany soukromí Burda International CZ s.r.o.

Na váš e-mail jsme odeslali odkaz pro potvrzení odběru novinek.

Reklama
Reklama
Reklama