Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

MARGARETA KŘÍŽOVA: Podnikání není věda, nebojte se ho!  

Archiv
Text: Tatiana Urbanová, Foto: Archiv/4.11.2020
Margareta Křížová pořádá workshopy, přednáší na konferencích a porotcuje v mnoha podnikatelských soutěžích, vždyť se taky pohybuje ve světě českého byznysu přes dvě dekády! Narazit jste na ni mohli ale i na televizní obrazovce v pořadu Den D nebo Máme na to a v rádiu, kde měla dva roky svůj vlastní pořad Podnikání od A do ZET. Můžete se ovšem začíst i do její knihy Z deníku investorky nebo ji vyhledáte, pokud budete potřebovat pomoci v podnikání... 
Reklama

Jak se vypořádat s aktuální situací. Vyplatí se začít podnikat? Jakých chyb se vyvarovat a co vlastně dělat, když přijdete o práci? Na toto všechno jsme se Margarety zeptali, ale nemohli jsme si také odpustit pár otázek na věčné téma: ženy a podnikání. Je lepší ve světě, kde dominují muži, využívat zbraně jim vlastní? A jak je to s klasickým rozporem mezi kariérou a rodinou? Odpovědi na všechny tyto otázky si můžete přečíst v následujícím rozhovoru. 

Jste byznys mentorkou s více než pětadvacetiletou praxí. Radíte firmám i podnikatelům v začátcích i v průběhu … jak je to v dnešní době? Vyplatí se začít podnikat?  
Myslím si, že pro řadu z nás to bude možná nutnost. A takový radikální řeobčas člověka donutí začít něco, co dlouhou dobu odkládal. Někteří lidé přijdou o práci nebo o kus příjmů a podnikání může být způsob jak z této situace ven. Někdy se i z malého podnikání může stát i něco, co bude za pár let hlavním zdrojem příjmů. Takže si myslím, že tato doba je vlastně ideální.  

Takže je podle vás někdy i přínosné začít podnikat na začátku krize, kterou nás všichni straší?  
Někdy jste prostě okolnostmi donucena nemáte čas přemýšlet, co by bylo nebo jestli to vyjde, možná že je právě dobrou příležitostí fakt, že člověk musí. Protože když nemusíte, tak moc přemýšlíte, čekáte...  

Jak tedy začít?  
Já jsem zastáncem jednoduchosti a myslím si, že spoustu lidí odradí to, že se z podnikání dělá hrozná věda. Když se podíváte do podnikatelských časopisů, píše se tam o firmách, které získaly investice v řádech 50/100 milionů. Lidé, kteří si to přečtou si logicky řeknou, že na to nemají. Jenže je to vlastně o něčem jiném. Pokud třeba pletu ponožky a někdo si je chce koupit, tak proč do toho nejít? Jestli se totiž uživíte a nejdete na úřad práce, tak to si zaslouží velký respekt. Nejdůležitější je prostě začít. 

A konkrétněji? 
Není to zas taková věda, nechystáte se snad vyrábět ponorky, chcete si jen vydělat peníze... Nejdříve si napište si stručný byznysplán na A4, zjistěte, jak si to spočítat, vymyslete, kde najít zákazníky a dejte o sobě vědět! Nebojte se mluvit se svým okruhem známých a přátel. To prostě vždy funguje nejlépe a nic to nestojí.   

Jaké jsou podle vás nejčastější chyby v podnikání?  
Jen nápad nestačí. Dobře si to spočítejte a nebojte si říct o peníze. Dejte o sobě vědět. Neutrácejte za hlouposti. A nekomplikujte si to. Nemusíte hned nabídnout vše a není nutné čekat až bude vše perfektní. Začněte v malém. Někdy taky vidím, že lidi nejdříve vymýšlí logo, vizi, misi a nevím co ještě a prostě si na podnikání jen hrají. Pokud chcete opravdu podnikat, najděte něco, co lidi chtějí a potřebují a prodejte jim to. 

Jakou největší chybu jste udělala vy?  
Neřekla jsem, co se myslím. A stálo mě to energii a peníze. 

Když jsou lidé kvůli aktuální situaci s koronavirem v těžké situaci, co byste jim poradila? 
Necítit se jako looser. Myslím si, že dnes se ocitají v tíživé situaci lidé, kteří v ní nikdy nebyli. Není to tím, že by byli líní nebo neschopní. Přišlo zkrátka něco, co nikdo nečekal a nemáme s tím žádné zkušenosti. Takže je důležité nevztahovat to na sebe. Raději jděte dál, vzdělávejte se, napište si na papír akční plán, co dál, a hlavně udělejte první krok, klidně malý, i ten se počítá, a v rámci možností buďte v pohodě. Svět jde dál. 

Mají to ženy těžší, když chtějí podnikat? 
(Smích). To je samozřejmě velké téma. Já tedy razím heslo, že to není o pohlaví, ale o lidech. Nemám ráda generalizování, že ženy jsou úžasné a muži děsní, protože jsem zažila i děsné ženy a úžasné muže. Na druhou stranu, život ve velkých městech a úplně malé vísce může být rozdílný. Lidé se znají, vidí si takzvaně do talíře a mnohem víc řeší, co si o nich ostatní myslí a jak je soudí. Někdy je tak pro ženu z velkého města snazší něco nového začít, jít proti proudu, protože to nikdo moc neřeší. Ale souvisí to i s věkem. Vidím to sama na sobě, jak v pokročilejším věku už některé věci prostě neřeším, nic mě hned tak nevykolejí a když mi někdo ublíží, když utřu slzu, řeknu si „karma není zdarma“ a jdu dál. 

Setkala jste se vy někdy s tím, že jste narazila, protože jste žena? 
Já musím říci, že na to nejsem úplně citlivá a už tak moc neřeším, co o mě budou lidé říkat. Existují samozřejmě profesní organizace, které jsou dominantně mužské. V některých jsem byla. Vyzkoušela jsem si to. Odškrtla. A řekla jsem si, že tady být nechci, protože tady mi není dobře. Ovšem zažila jsem i organizace a instituce, kde byli i ženy i muži a byly to právě ženy, které se chovaly hrozně, tak jsem si to také odškrtla a odešla. Je to trochu o tom, že není nutné bušit na vrata, kde vás prostě nechtějí. Všechno je ale o lidech.   

Měla by žena používat ženské nebo mužské zbraně? 
Řeknu vám, že nejhorší je “babochlap”. (Smích). Já si myslím, že být žena je skvělá věc. Dostaly jsme do vínku vybavení, a nemyslím teď vizuální atributy, ale spíše schopnost změkčit debatu, být empatické nebo umět číst neverbální gesta, a tak se je musíme naučit používat. Buďme pragmatické a nesnažme se být někým, kým nejsme.   

Jak skloubit ideálně kariéru a rodinu? 
No, ideálně to nejde. (Smích). Protože nežijeme v ideálním světě. Když byly naše děti malé, byli jsme klasické dvoukariérní manželství. A rozhodně to nebylo jednoduché. Je ale důležité, na co se zaměříte. Jestli jste nešťastná z toho, že nemáte ve skříních prádlo do komínků nebo jestli se na komínky vykašlete a sednete si s rodinou a popovídáte si. Ženy dnes chtějí být perfektní po všech stránkách a dost se jich tak i navenek prezentuje, ale pak už vám nepřiznají, že měly jejich děti předevčírem k večeři chleba s máslem. Vždyť ale i to je to naprosto v pořádku, pokud jejich děti ví, že je mají rády.  

Chcete se od Margarety dozvědět více? Přečtěte si i její blog

Čtěte také: PAVLÍNA LOUŽENSKÁ: Pandemie je příležitost jak začít znovu a lépe

Reklama
Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
MarieClaire logo
Close dialog icon

přejít na web

Odebírejte náš NEWSLETTER

Váš e-mail

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete, že jste se seznámili se Zásadami ochrany soukromí Burda International CZ s.r.o.

Na váš e-mail jsme odeslali odkaz pro potvrzení odběru novinek.

Reklama
Reklama
Reklama