Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

Tomáš Baldýnský o zranitelnosti žen a Zdeňku Macurovi

Tomáš Baldýnský/6.6.2014

Jednou z věcí, které dnešní ženstvo mužům vyčítá – tedy kromě sklonů k nepořádnosti, volby kamarádů, postoje k nakládání s penězi, stravovacích návyků, žebříčku hodnot, koníčků, managementu volného času, nedostatku ochoty komunikovat o problémech partnerčiných kamarádek, dostatku ochoty užívat stejné spodní prádlo několik dní za sebou, korelace množství času stráveného s dětmi a partnerkou s množstvím času stráveného bez nich, nedostatku pozornosti k potřebám domácích mazlíčků, nedostatku pozornosti k potřebám partnerčiným, hygienických návyků, dále vlasů, vousů a snížené schopnosti zapamatovat si datum výročí seznámení – je úpadek rytířskosti a dvornosti mužského pohlaví (tedy jaksi spíše celých mužů, mužské pohlaví sice vstane v přítomnosti ženy, ale to je tak jediná zdvořilost, jaké je schopno). Ženy stále častěji zmiňují dnes už zapomínané mužské dovednosti, jakými jsou pouštění do dveří, pomáhání do kabátu či ochota riskovat zranění či ztrátu života při činnosti vedoucí k záchraně ženy v nesnázích, a neustále naznačují, že by bylo vhodné se k této zapomenuté módě vrátit, podobně jako k mrkváčům či skládačkám Eska. Na jejich stranu se přidal dokonce i šéf Občanského institutu Roman Joch, který ve svém textu „Rytířskost a civilizace“ vyzývá mužstvo ke znovupřijetí rytířských ideálů a tvrdí, že ženy a dívky mají „vyšší přirozenou zranitelnost“ a „muži by k nim proto měli být protektivní“.

Já do toho tedy ženám nechci mluvit, ale jsou si opravdu jisté, že se opět chtějí takto odevzdat zrovna do rukou mužů? Je sice hezké žít s vědomím, že vždycky, když je třeba, někdo přiskočí, položí svůj plášť přes bahnitou cestu či vám podá kapesníček, ale opravdu si myslíte, že mají ty správné buňky na protektivitu? Tak například nejpopulárnější rytíř současnosti, samozvaný ochránce týraných žen Zdeněk Macura, nedávno publikoval svou vizi rytířské společnosti: „Dnes jsem cestou vlakem dostal zajímavý nápad ohledně toho, jak řešit ten mor domácího násilí a jejich agresorů. V podstatě by to byl takový stejný model, jako fungují hasičské záchranné sbory. Ty jsou v každém městě a vesnici, a když někdo zavolá 150, tak přijedou hasiči. A podobně by fungovaly záchranné sbory týraných žen. Kdyby žena zavolala třeba 151, pak by přijela skupina třeba pěti chlapů a ti by si šli rovnou s pánem popovídat a hezky by si to s ním probrali. Tohle myslím na ty agresory zabere nejvíc. Pak by šli za tou ženou a třeba by ji zaujal některý ze zachránců, který je zrovna volný (měl by na rukávě bílou pásku jako znamení), a tak by se rovnou mohlo stát, že ji takto dotyčnému agresorovi někdo hned přebere. Vlastně by tak někteří muži pomocí těchto záchranných sborů si mohli najít zajímavé ženy, a tak by to fungovalo i jako určitý druh seznamky. Samozřejmě, muselo by se to ošetřit, aby se to nezneužívalo.“

Zamyslete se. Opravdu stojíte o takovéhle rytíře, nebo to radši necháme, jak je?

Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete znalost Zásad ochrany soukromí Burda – BURDA Praha bude s Vašimi údaji pracovat zejména k zasílání newsletteru, nabídek a novinek. Odhlásit se můžete kdykoliv.
* povinná pole