Přejít k hlavnímu obsahu

Kurdské rebelky a sexuální džihád

Bojí se, že je unesou a ony pak skončí ve vynuceném manželství s některým z bojovníků Islámského státu. Nebo hůř. A tak se kurdské ženy v Iráku hromadně staví na odpor se zbraní v ruce. Reportérky Marie Claire se vydaly do přední linie a seznámily se s bojovnicemi, které za svobodu položí i vlastní život.

Ranguin leží schovaná  za několika pytli s pískem a pohledem pátrá po neviditelném nepříteli. Prst s dokonalou manikúrou spočívá na spoušti, po zaprášené uniformě se vine dlouhý cop. Horizont se chvěje poledním vedrem. Ticho a klid nejsou na předsunutém vojenském stanovišti uprostřed planiny o rozměrech menší pouště dobrým znamením. Po zuřivých bojích s jednotkami Islámského státu v Iráku a Levantě (zkráceně IS nebo arabsky Da'iš) se kurdským ozbrojeným silám postupně podařilo dobýt klíčové město Jalawla, které leží pouhých 130 kilometrů od Bagdádu. Smíšený prapor asi třiceti vojáků, kterého je Ranguin součástí, bojuje na straně Vlastenecké unie Kurdistánu, jedné ze dvou hlavních sil, které v této autonomní oblasti Iráku vládnou. Už asi týden drží pozice a čekají na dělostřelectvo – které ovšem nepřichází. Několik dní bojují s vedrem, únavou a nepřítelem, který je velice blízko a velice nebezpečný. „V noci je slyšíme v rádiu,“ říká Ranguin, dívka s tváří vyšisovanou od slunce. „Říkají: ‚Ty děvko, jestli tě chytíme, všech pětadvacet z nás se na tobě vystřídá a tvou hlavu pak pošleme tvojí mámě domů v balíku.‘ “ Jenže tuhle devětadvacetiletou členku Pešmergy (v překladu doslova „ti, co jdou na smrt“) to vůbec neděsí. Posledních 13 let života strávila ve válce a tahle bitva je pro ni ta nejdůležitější.

Obávanější než muž

Na jednom se shodne všech patnáct bojovnic, které jsou zrovna přítomny na frontové linii. Tvrdí, že bojují za udržení kurdské nezávislosti, za udržení „posledního ostrůvku svobody“ v oblasti, která je jen kousek od totální nadvlády islamistů – Islámský stát se rozkládá od předměstí Damašku až po okraj Bagdádu. Bojovnice Pešmergy jsou přesvědčeny, že hrají v této válce nezanedbatelnou úlohu. „Islamisté se nás bojí víc než našich mužských spolubojovníků. Věří totiž, že pokud je zabije žena – tedy ‚nečistá‘ bytost – nebude jim umožněno projít nebeskou branou,“ usmívá se Ranguin. Kurdské ozbrojené síly váhají s obsazením města Jalawla, které je odsud vzdálené pouhé dva kilometry. Žijí tam stále celé rodiny, uvězněné v křížové palbě. „Civilisté už trpěli dost,“ říká očividně vyčerpaná velitelka ženského oddílu, plukovnice Nahida Ahmed Rashid, a ukazuje na masový hrob, ve kterém je přes sebe naházeno sedmadvacet bezhlavých těl. Včetně tělíčka dvouletého dítěte. Nelze ji ovšem podezřívat z přecitlivělosti, nebo že by snad její schopnost velet mohl ovlivnit fakt, že je žena a matka. Plukovnice je především voják: „Uvědomuji si, že tohle je válka a nikdo z nás to nemusí přežít. Všichni jsme tu dobrovolně a je jedno, jestli jsme muži, nebo ženy.“ Jen za poslední měsíc si válka v jejím oddílu vyžádala pět obětí.

Celý článek najdete v prosincové Marie Claire.

Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete znalost Zásad ochrany soukromí Burda – BURDA Praha bude s Vašimi údaji pracovat zejména k zasílání newsletteru, nabídek a novinek. Odhlásit se můžete kdykoliv.
* povinná pole