Přejít k hlavnímu obsahu

Blogeři x redaktoři

23.12.2013

Visela dlouho ve vzduchu a už je tady! Otevřená nenávist mezi redaktory módních magazínů a bloggery, kteří ovládli internet. Oslovili jsme obě strany, abychom zjistili: Proč?  

Vcelku by se dal celý spor shrnout jedním slovem: závist. Přízeň módních návrhářů a zástupců věhlasných značek je tak komodita, o kterou se v branži naostřených podpatků bojuje zuby nehty. Rozdělené tábory si hlídají své teritorium, přičemž každý vzorový model z přehlídky v tašce jakéhokoliv módního redaktora i bloggera navíc se počítá jako válečná kořist. Marie Claire si však ke stolu přizvala obě znesvářené strany. Obě přináší svůj pohled na věc. Jaké to je v kůži toho druhého?

BLOGGEŘI, Chcete respekt? Zaslužte si ho!

pohled Veroniky Miškovské redaktorky:

„Kolik bloggerek se vejde do showroomu jakéhokoli módního řetězce? Nepočítaně.“ Módní bloggeři se staly neodmyslitelnou součástí české módní scény. Narazíte na ně na každé akci, posedávají ve skupinkách a navzájem na sebe míří svými fotoaparáty a  tváří se důležitě a fotogenicky.

Do módního světa už patří několik let. Česká módní komunita je malá. Skládá se z lidí, kterým je zpravidla kolem třiceti a výš, celé dny a večery tráví v redakcích nebo na akcích, kam už chodí se setrvačnosti, a všichni se navzájem znají.

Pracujete-li v módní časopise, znamená to, že jste si odseděli nepočítaně přesčasů a své práci, uzávěrkám, článkům, editorialům jste ve většině případů obětovali svůj soukromý život. Bloggeři jsou v módním světě něco jako děti v drahé restauraci. Nejdříve vám přijdou roztomilé a nevadí vám. Dokonce se chvíli rozplýváte nad tím, že byste si měli pořídit taky takové. Když ale začnou ječet, honit se kolem stolu a házet kolem sebe jídlo, netoužíte po ničem jiném, než aby si je zase odvedli domů a vy jste si mohli v klidu vychutnat zbytek večera.

Invaze blogosféry zasáhla módní scénu jako letní bouřka. Najednou byly všude – upravené holčičky na převysokých podpatcích, s foťáky za desetitisíce přes rameno. V jejich očích se zračí úspěch – patří přeci do té cool party lidí „kolem módy“, zástupci značek si jich váží, jejich outfity budí pozornost, všichni se můžou přetrhnout, aby se jim dostalo jejich přízně.

Jako člověk, který již šest let pracuje v módním byznyse, jsem se s bloggerkami setkala nesčetněkrát. Většinou jsou moje zkušenosti ze setkání spíše negativní. Módní svět a bloggeři jsou jako olej a voda. Navzájem se nesnesou, a pokud ano, je to jen na chvíli a jdou zase od sebe. Co si o bloggerech skutečně myslíme?

Showroomy módních řetězců jsou takovým druhým domovem všech českých bloggerek a bloggerů. Pro běžného novináře je to tak velice citlivá půda. Právě na těchto místech se totiž naplno projevuje takzvaný „bloggerský paradox“. Ačkoli jsou mladé ženy a muži fascinováni posledními trendy, kolekcemi a hltají módní magazíny, vůbec neznají lidi, kteří v módě skutečné pracují.

Vy znáte je, protože zpravidla máte nějaké povědomí o těch nejviditelnějších bloggerech, oni neznají vás, protože jim je to úplně ukradené. A tak se vám snadno může stát, že slečna, která se ve svém nejnovějším příspěvku fotila s posledním číslem „vašeho“ časopisu v ruce s dovětkem, jak strašně ten časák miluje, vás pohrdlivě odstrčí od štendru s novou kolekcí, kterou jste si právě prohlíželi. Protože ona o tom napíše na blog a vy jste leda tak trapně oblečená, o deset let starší, čili polomrtvá nula. Snažíte-li se opravdu stát „insiderem“, poznejte „insidery“. Chcete respekt módní komunity? Zaslužte si ho!

Stejně jako bloggeři pohrdají všemi ostatními, tak totiž pohrdají lidé z módního světa bloggery. Přiznejme si to otevřeně. Kdy jste naposledy viděli nějaký příspěvek na módním blogu, který vás dostal do kolen? Pravděpodobně už je to hodně dávno. Všichni si o sobě myslí, že jsou zprudka originální, a přitom vypadají všichni stejně.

Příspěvek o tom, jak si někdo koupil lacinou cetku z Asosu. Post o tom, kolik lahví šamponu se spotřebovalo za poslední měsíc. Já a moje úlovky ze slev pečlivě srovnané do komínku. Až na několik zářných výjimek stejná nuda, stejná šeď a k tomu příspěvky, jejichž stylistická úroveň by se dala shrnout zhruba takto: „Tohle jsem si koupila. Tohle jsem dostala. Tohle má kámoška, tak jsem si to koupila taky, akorát v jiný barvě. Je to dobrý, že jo?“

Je skvělé, že dnes se může stát hvězdou internetu téměř jakákoli dívka, která má dost odvahy stoupnout si před fotoaparát a jít s kůží na trh. Nikomu toto právo nemůžeme brát. Stejně tak ale nemůžete očekávat od někoho, komu již bylo alespoň pětadvacet, chtít, aby si z toho „sedl na zadek“.

Ve své podstatě jsou bloggerky a bloggeři odrazem našeho módního světa. Který ze slavných stylistů se nechoval někdy pohrdlivě? Nevypadáme všichni vlastně hrozně podobně, i když si myslíme, jak strašně jsme originální?

EDITORKY, Zajděte do krámku se sebevědomím!

pohled Martiny Vackové bloggerky

Nenávist, nepřejícnost a závist mi nahání hrůzu už od dětství a když jsem svůj blog zakládala, „hejtu“ (moderní označení pro nenávist, z anglického slova hate – pozn. redakce)  ostatních bloggerů jsem nikdy nefandila.

Jenže co to? Mezitím, co se já i mí přátelé snažíme myslet pozitivně, sledujeme, že si hejt – a to proti nám – našel nové odbytiště: stránky módních magazínů. Přitom je to paradox... Není tomu dávno, co se mi jedna ze stylistek na nejmenovaném módním večírku svěřovala, jak je její  práce otřesná a jak to mám zrovna já hrozně snadný, když si můžu odnést všechny ty skvělé věci z showroomů různých značek zcela zadarmo a pak se v tom fotit celý den.

Když jsem jí tak hleděla do skleslých očí, měla jsem chuť jí pořádně profackovat. Já bych za její práci trhala ruce, aneb paradox vztahu mezi redaktorkami a bloggerkami je závist, ne však ze strany módních fanynek. Srovnání nesrovnatelného se pak děje v momentě, kdy tahle holka na onu nejmenovanou akci přišla, poněvadž ji za to platí (jasný – je profesionál), já tam ale naopak dorazila čistě z mého vlastního přesvědčení a to ještě s pocitem viny, že kvůli tomu utíkám dřív z práce, která mě skutečně živí. Ano, možná si odtud odnesu jako bonus pár zajímavých kousků a ano, možná se v nich i vyfotím, jenže dělám to zcela bezvýhradně kvůli sobě? Dobrá otázka.

Odpověď zní ne. Uznávám, že osobní blogy zaměřující se na módu jsou z části o narcismu, jsou však taky o obrodě. Podle mě první módní blog spatřil světlo světa ve chvíli, kdy se čtenářky naštvaly, že v editorialech a trendových koláží všech časáků vídají věci, které nikdy nemohou mít.

Blog je cesta, kdy lidem přinášíme realitu, tak jak ji vidíme my, lidé z davu (upozornění, nikam se nevyvyšujem!). Pro mě blog nepředstavuje o nic menší povinnost, než příspěvek ve fashionu rubrice magazínu, kde pracujeme zmíněná slečna vytížená. Takže o co doopravdy jde? Když k tomu přičtu fakt, že polovinou z těchto stránek pak redaktorky a stylistky plýtvají na pseudočlánky s falešným podtitulkem „...pravda o bloggerech!“, je mi z toho smutno.

Každý takový článek je totiž jen subjektivní interpretací našeho světa. Tyto texty si s pravdou dávají spíš takové rande naslepo, než aby se s ní ve vášnivé křeči zavdávali a vypovídají o frustraci, mindrácích a nejistotách pisatelů. A pokud by snad někdo chtěl mojí práci srovnávat s prací zahraničních bloggerů... Prosím milé dámy a pánové, nepřejte si, abych začala srovnávat vaši práci s prací zahraničních redaktorů.

Stejně, jako vás štvou špatní bloggeři, nás štvou špatní redaktoři. Ehm, jaksi prudce (ne)originální.... Bloggeři totiž představují jen další vzorec společnosti. První servírka, jež vás obslouží, bude skvělá, ta druhá už si od vás dýško nezaslouží. Tak to chodí všude! Redakce ženských módních periodik nejsou výjimkou. Mám pro vás tedy na závěr jednu univerzální radu: ‚Přestaňte se soustředit na to, co mají ostatní a soustřeďte se na svůj vlastní život a na svoje vlastní kvality.‘ Ostatně je to jedna z těch rad, kterou každoročně ve svých článcích uvádíte.

PS: Kdybych do tebe příště zase strčila, pardon. Nicméně zkus se poohlédnout po krámku se sebevědomím.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Aktuální číslo
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete znalost Zásad ochrany soukromí Burda – BURDA Praha bude s Vašimi údaji pracovat zejména k zasílání newsletteru, nabídek a novinek. Odhlásit se můžete kdykoliv.
* povinná pole