Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

Končí doba bavlněná? A jaké materiály budeme nosit v budoucnosti?

Unsplash
text: jan boublík, foto: unsplash/28.12.2020
Vítejte ve světě zítřka, který tvoří technologové a strartupeři, jimž není jedno, že původní textilní zdroje buď docházejí, nebo znečišťují planetu. Připravte se na revoluci...
Reklama

Průmyslové zpracovávání bavlny způsobilo skutečný převrat v dějinách oděvu. Na konci 19. století totiž zpřístupnilo oblečení i masám, které doposud na luxus bavlněného zboží ani nepomyslely. Co pro jednu generaci znamenalo vysvobození, znamená však pro druhou doslova prokletí. Na hranici ekologické krize se ve 21. století chytáme za hlavu. Při současném zpracování bavlny totiž dochází nejen k neuvěřitelnému plýtvání, ale především k znečišťování už tak nedostatkové vody. Nejspíš to pro vás není novinka a dluh svého bavlněného trika si určitě uvědomujete. Co ale už možná nevíte, je fakt, že existuje alternativa. Překvapivá! Pojďte se s námi podívat, co možná budeme nosit v budoucnosti. 

Nový textil z odpadu
Napadlo vás někdy, že když oloupete pomeranč nebo odříznete vršek ananasu, tak by se ze slupky a listů dala ještě vyrobit kabelka? Podobnou metodiku vynalezly společnosti jako Ananas Anam či Orange Fiber. Obě pracují s odpadními slupkami z exotických plodů a vytvářejí patentované materiály Piňatex a Orange Fiber, které zvládají konkurovat klasické kůži či jiným dosud užívaným materiálům. Jsou podobné viskóze, protože jsou vyrobeny z celulózy, a mohou být smíchány s hedvábím a bavlnou, aniž by se kvůli nim kácely cenné rostliny. Piňatex i Orange Fiber mají na trhu už své právoplatné místo, takže si začínejte zvykat – produkty z těchto dvou materiálů budete velmi pravděpodobně vídat stále častěji. Od uvedení na trh v roce 2016 používá například Piñatex více než 500 značek včetně jmen jako Hugo Boss, Edun či Lancel. Bioodpad je zkrátka klíčem k budoucnosti textilního průmyslu, jak dokazují kurážní inovátoři. A zastoupení v tomto novém a inspirativním segmentu má i střední Evropa. Mladá návrhářka Zuzana Gombošová například začala vytvářet kůži z kokosové vody a bakterií. Ano, i bakterie můžeme nosit! Příběh vzniku tohoto revolučního oděvního materiálu s patentovaným názvem Malai započal v Indii, konkrétně na kokosových plantážích. Tam je do nádrží sbírána odpadová kokosová voda, která by jinak znečistila a překyselila podzemní vody. V nádobách následně voda vlivem bakterií několik dnů kvasí, až vznikne bakteriální celulóza, která má charakter kůže a dají se z ní vyrábět produkty každodenní potřeby. „Malai je čistě přírodní, v čase se mění, získává jiný charakter a vzhled. Žádné dva kusy nejsou zcela totožné – stejně jako tomu je v přírodě. I díky této skutečnosti je to materiál v dnešní přetechnizované době tak výjimečný,“ dodává Gombošová. S bakteriální celulózou začala experimentovat už v průběhu studií na londýnské univerzitě Central Saint Martins. Ve spolupráci s indickým designérem Susmithem se původní výzkumný projekt rozrůstá v obchodní síť schopnou prodeje. Klobouk dolů!

Ale tajemství oděvů zítřka se může skrývat i v základní stavební jednotce nás samých – v bílkovinách, tedy specifických proteinech. Vědci z Pensylvánské státní univerzity totiž naposledy přišli s objevem, že protein v zubech prstenců chobotnice – kterým je hlavonožec vybaven přímo v přísavkách chapadel – může být uměle vyroben v laboratoři. Proteinem by se tak dala například obalovat bavlněná vlákna, aby neztratila svoji pružnost a vydržela dvojnásob toho, co zvládnou teď. Ve hře je však také varianta, že by se ze samotného materiálu měkkýšů dalo upříst kvalitní, ale hlavně recyklovatelné a biologicky odbouratelné vlákno. „K dosažení těch nejlepších výsledků ve výrobě vlastních stavebních materiálů potřebuje matka příroda daleko méně energie, než spotřebujeme při syntetické výrobě. Ve známých biologických procesech běžně přijdeme do styku pouze s pěti polymery nebo dlouhými molekulovými řetězci, zatímco v syntetických laboratořích zbytečně nadužíváme více než tři sta padesát,“ stojí ve studii z Pensylvánie.

Na potenciál živočišných bílkovin se zaměřuje i společnost Modern Meadow, která už v roce 2018 vytvořila Zoa, laboratorně pěstovaný materiál inspirovaný kůží chameleonů, který je vyrobený z „umělého“ kolagenového proteinu. Dobře tvarovatelná nová textilie může nahrazovat tradiční telecí kůži. Vedle proteinů svými vlastnostmi vynikají i houby. Dají se snadno kultivovat, rychle rostou a lze s nimi manipulovat tak, aby získaly vlastnosti podobné polystyrenu. Jedná se o zlato v módním průmyslu? Přesvědčeni o tom jsou odborníci z MycoWorks se sídlem v San Francisku. Jejich výzkum se zaměřuje na mycelium, tedy kořenový materiál hub. Konkrétní výsledky jejich vývoje však zatím nejsou veřejné. Měly být prezentovány na veletrhu udržitelného módního průmyslu v Londýně, jenže ten se letos kvůli koronaviru nekonal.

Pokud vás alternativní materiály zajímají, zkuste sledovat účty organizátorů veletrhu na sociálních sítích. Budoucnost totiž bavlna a jí podobné materiály nemají. Své bavlněné tričko zatím do koše neházejte, zároveň ale uvažujte nad koupí nového: Skutečně ho potřebujete? A když už, neexistuje lepší materiál? Budoucnost totiž teď závisí jen na nás, tak se nebojme ji pozitivně ovlivnit osvícenou volbou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama