Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

Jaká je moje žena? Aneb Michal Třeštík o své ženě Heleně

Archiv
Text: Barbora Häckelová, Foto: archiv/16.10.2020
Jsou silné, úspěšné a inspirativní. Jejich veřejnou tvář známe, ale jaké jsou tyto ženy v soukromí? Zeptali jsme se těch nejpovolanějších: jejich partnerů. Pánové nás pozvali do jejich společného světa, každý po svém. Michael Třeštík popsal svou manželku Helenu takhle...
Reklama

„Deset let o své ženě píšu drobnosti na Facebook a už ji neumím pojmout jiným způsobem,“ napsal nám architekt a prozaik Michael Třeštík. Ve výběru, jenž pro Marie Claire sestavil, se promítá laskavý humor, který provází jeho vztah s dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou.

Moje žena si nové auto moc pochvalovala a byla spokojená, že jsme ji k němu přemluvili. Teď ale volala: „Stojím u pumpy, jak se otvírá nádrž?“ „Zmáčkneš to víčko a ono vyskočí.“ „Nevyskočilo, co mám dělat?“ „Zmáčknout ho pořádně.“ „Aha. Ale ona nejde odšroubovat ta zátka pod ním, co mám dělat?“ „Odemkneš ji klíčkem od motoru.“ „Aha. Ale ono to nejde, to jste mi teda koupili pěknej krám!“ „Tak to odmykej na druhou stranu.“ „Aha,“ řekla.

Natáčeli tu do televize nějaké povídání s mojí ženou. „Omlouvám se, hned se vrátím,“ řekla, odběhla, štáb čekal, žena byla za chvíli zpátky a pokračovali. „Hele,“ řekl zvukař kameramanovi, „já v tom mám teď nějakej brum.“ Všichni se zaposlouchali. „Už vím,“ řekla moje žena, „to bude sušička, já ji teď byla pustit.“

S otázkou „Která?“ jsem své ženě přeposlal devět různých návrhů na obálku knihy. Netrvalo dlouho a přišla odpověď: „Mně se líběj obě.“

„Musíš zavírat dveře od koupelny, pustila jsem tam přímotop,“ řekla moje žena dopoledne. Zavírám je, jak nejlíp umím. „Dávej na to pozor, zas byly otevřený,“ řekla moje žena odpoledne. Dával jsem pozor, jak jsem nejlíp uměl. „Strašně plejtváme, zas byly otevřený!“ řekla moje žena večer. Teď se chystáme spát: „Už jsem na to přišla, proč jsou pořád otevřený! Já je vždycky zapomenu zavřít.“

Přišla se mnou konzultovat, který černý sáčko si má vzít do Karolina na jmenování profesorkou. Na jednom jsme se shodli. „Tak jo, to mám ráda, to nejvíc zeštíhluje, berlínskej sekáč za dvanáct eur,“ řekla, když odcházela, ale pak se ještě vrátila: „A ne abys to dával na Fejsbuk, ono to možná bylo čtrnáct eur a ani zas tak moc nezeštíhluje.“

Odvážíme nějaké krámy na Vyžlovku, moje žena je nosí k autu. „Už je tu všechno?“ ptá se. „Asi jo,“ říkám, „akorát, že tohle není naše auto.“„Jak to poznáš? Ty si pamatuješ číslo?“

„Ten koš ze svý koupelny by sis už měl umejt.“ „To už asi umejt ani nepůjde,“ říkám. „Myslím, že kdybys ho dal do vany a vydrbal rejžákem, tak by to šlo.“„A máme rejžák?“„No to nemáme,“ řekla smutně moje žena.

Kouříme na terase a moje žena se podívá na hodinky: „Ježíšmarjá, ono je teprve jedenáct!“„A co?“„Já přece kouřím první cigaretu až ve dvanáct. Tys v kuchyni nepřeřídil hodiny a já kvůli tomu špatně kouřím!“

Zavolala mi teď moje žena: „Prosím tě, přijď sem na křižovatku Kostelní a Křížka. Mám v autě věci a Bais, abys to vzal domů, já čekám na policii.“„A proč čekáš na policii?“„Protože ten pán moc čouhal přes modrou čáru.“„A?“„Tak jsem do něj trochu drbla.“

„Dopij tu láhev, ať ji můžu odnýst.“„Dneska už ne.“„To je hrozný. Já si tě brala jako alkoholika, a nakonec je z tebe skoro abstinent. Nojo no, nemůžu mít všechno.

“Vylezl jsem z vany a snědl jakési řízky, které jsme od kohosi dostali v krabičce. „A jaký byly,“ ptá se moje žena, „kuřecí?“„To já nepoznám.“„Hm. A taky proto jsme spolu vydrželi pětačtyřicet let.“

Čtěte také: Jaká je moje žena? Jiří Kunert říká, že je milá a nic ji nerozhází

Reklama
Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
MarieClaire logo
Close dialog icon

přejít na web

Odebírejte náš NEWSLETTER

Váš e-mail

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete, že jste se seznámili se Zásadami ochrany soukromí Burda International CZ s.r.o.

Na váš e-mail jsme odeslali odkaz pro potvrzení odběru novinek.

Reklama
Reklama
Reklama