Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

HOMEOFFICE 101: Lilia Khousnoutdinová radí "Don’t put your eggs in one basket"

Text: Lilia  Khousnoutdinová, Barbora Häckelová, Foto: Diana Mráziková/11.5.2020
Navrhuje šaty a šperky pod značkou Ecstatic Fashion. Dováží dárkové zboží z exotických destinací, kam také pořádá prožitkové zájezdy a kde podporuje místní dobročinné projekty. Členka správní rady a zakládajícího týmu Nadace Šťastné Česko. Spoluautorka 4 knih s ženskou tématikou včetně velmi populární knihy Ženské příběhy, autorka vzdělávacích online kurzů, ale i historička, kněžka a publicistka.... jak tato superžena zvládá toto období a práci z domova? 

Nechte si zaslat aktuální číslo Marie Claire až domů za stejnou cenu jako na stáncích po celé České republice. Neplaťte ani poštovné! Objednávejte zde

POSLECHNĚTE SI I NÁŠ PODCAST SUPERŽENY S LILIOU KHOUSNOUTDINOVOU:

Don’t put your eggs in one basket  

Základní princip, který jsme se učili v ekonomice. Zrovna dnes jsem za něj vděčná. Mám poměrně pestrou paletu pracovních počinů a díky tomu měla karanténa různorodý dopad. Semináře, konference a vše spojené s cestováním se ze dne na den zastavilo, šicí dílna si musela dát pauzu, ale online výukové aktivity jedou předvánočním tempem. Mám z toho radost. Před 3 lety jsem totiž došla k bodu, kdy jsem brutálně nestíhala poptávku po přednáškách a byla jsem donucena přesunout část školení do online podoby. Díky tomu dnes mohu v klidu uživit všechny, kdo spoléhají na příjem z mých projektů, i přesto, že vypadla část zdrojů příjmů.  


Zooming in 
 
Jsem zvyklá hodně pracovat z domova. I když jsem si ráda občas zašla sednout do nějaké krásné kavárny. Je to jiný rytmus, než když docházíme do zaměstnání, má svoje výhody i výzvy. Fakticky se u mne tedy změnilo jen velmi málo. Přestěhovali jsme se kvůli větší izolaci do prázdného domu, kde jsem se zabydlela v kanceláři v rohu. Mám kolem sebe hodně prázdného prostoru a taky hodně času navíc. Jsem zvyklá oběhat několik schůzek za den v různých částech Prahy, které se najednou všechny přesunuly domů skrz čtverečky Zoomu. Stíhám tak mnohem víc. Oprášila jsem několik projektů, které ležely v hlubokém šuplíku a čekaly na dobu, až bude čas. Píšu další knihu, navrhla jsem dvě nové kolekce šperků (léto a podzim 2020) a samozřejmě natáčím další videa do vzdělávacích programů. Co mi chybí, jsou naše plánovací schůzky a fyzické semináře. Jsem velmi zvyklá na online komunikaci, ale nic nenahradí teplo, smích a tvořivou hravou atmosféru, kterou si vytváříme v kruhu žen. 
 

Úklid  
Nejvíce se zaměřuji na úklid. Procházíme a upravujeme weby, videa, smlouvy. Odpověděla jsem konečně na úplně všechny emaily a roztřídila vše na dvě hromádky. V první jsou projekty, které skutečně ještě chci realizovat, a ty jsem začala aktivně řešit. V druhé je to, co už dávno bylo potřeba ukončit nebo vyhodit. Uklízím i jinde než v práci. Přijde mi, že to je to hlavní téma celé covid krize, zjistit, co je fakt důležité, kde cítím energii, a to začít aktivně vytvářet, a zároveň uznat, co všechno je zastaralé a zbytečné, a to urychleně pustit.  


The New Normal  

Hodně se dnes bavíme o tom, že se vše bude vracet do normálu a to mne děsí. Myslím si, že v příliš mnoha aspektech náš způsob fungování, ať už individuální nebo kolektivní, před koronou vůbec nebyl normální, ale byl nezdravý a neudržitelný. Doufám, že využijeme unikátní příležitost, kterou dává karanténa v tom, zamyslet se nad tím, co je skutečně smysluplné a zdravé. Co má hodnotu a smysl. A to samozřejmě i v práci. 
 

All you need is less 
 
Výborný citát. Přestěhovali jsme se narychlo a jen s minimem věcí. Normálně jsem velká sběračka různých pokladů a teď si možná poprvé užívám opravdový minimalismus. Podnítilo mě to k tomu, si ještě víc protřídit všechno a opravdu nelítostně proškrtat i pracovní plán 2020-21. Nechala jsem si jen to, o čem jsem přesvědčena, že je to důležité a co mne baví. Začínám dělat míň věcí, ale pomaleji a (doufám!) lépe. 
 

Slow 
 
Píšu pomaleji, víc přemýšlím nad otázkou. Sedím s dětmi déle u stolu a mám nové zlaté pravidlo, že alespoň 12 minut každý den sedím na zahradní houpačce a koukám na stromy. Bez knížky, bez mobilu, bez dětí a pokud možno bez myšlenek. Pozoruji stromy. Zjistila jsem, že když si dovolím takovou pauzu, často mi přijdou odpovědi na otázky nebo úplně nový úhel pohledu na situaci. Přijde mi nesmírně důležité nepodlehnout tlaku na výkon, kdy se všude objevuji „inspirace“ jak se v karanténě naučit japonsky, olejomalbu, tango a origami. Kdo má nadbytek času a sil – paráda! Ale z toho, co vidím kolem, většina pracujících žen s dětmi potřebuje spíš neklást na sebe nereálné nároky a GO SLOW. Sama se snažím dost odpočívat a nevyčítat si, když nedělám všechno perfektně. Holt občas je nějaký synův úkol za 3.    

Zlatá učitelka  

Výzvou jsou děti. Respektive dítě školního věku, kterému musím de facto suplovat výuku. Není to vždy snadné a cítím se často mírně provinile za to, že zvyšuji hlas. Na druhou stranu ale máme spolu mnohem víc času přes den než kdykoli předtím, čteme spolu víc pohádek, sázíme na zahradě květiny a jahody. Můj velký respekt patří učitelům, věřím, že skrz zkušenost vzdělávání z domova se ukázalo, jakou skutečnou hodnotu má dobrá učitelka!  


Ženská otázka 
 
Není to však jen o učitelkách. Péče o děti, o domácnost, o starší rodiče, úklid – o všechno zase najedou velmi rychle skončilo na bedrech žen (až na šťastné výjimky). Nejen v ČR je to častěji žena, která omezuje své zaměstnání nebo se ho úplně vzdává, aby umožnila chod domácnosti v nových podmínkách. Oba rodiče nemůžou pracovat full-time, pokud musí full-time pečovat o děti a domácnost. O riziku stoupajícího počtu případů domácího násilí ani nemluvím. Tyto ženské otázky se zdají být jako nedůležité, ale dle mého názoru jsou klíčové nejen v akutní fázi, ale i z pohledu dlouhodobého vývoje. Osobně proto velmi ráda podporuji TENTO projekt na pomoc samoživitelkám.


Pomoc 
 
Sbírky a podpůrné iniciativy jsou další časovou položkou v harmonogramu. Věřím, že zrovna tyto projekty jsou opravdu důležité, a jsem ráda, že mohu podporovat práci Nadačního Fondu Pomoci Karla Janečka. Míra ochoty, se kterou dnes lidé věnují čas i finance na podporu těch zranitelnějších, je dle mého názoru jeden z nejkrásnějších aspektů dnešní situace, solidarita je prokazatelně vidět a dává to velkou naději a důvod pro optimismus. 

Čtěte také: HOMEOFFICE 101: Lenka Helena Koenigsmark říká: "Jsme všichni sociálně podvyživení."

Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
MarieClaire logo
Close dialog icon

přejít na web

Odebírejte náš NEWSLETTER

Váš e-mail

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete, že jste se seznámili se Zásadami ochrany soukromí Burda International CZ s.r.o.

Na váš e-mail jsme odeslali odkaz pro potvrzení odběru novinek.

Reklama