Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

FASHION: Luxus s čistým svědomím

Unsplash
text: jan boublík, foto: unsplash/18.12.2020
Čas na úvahy už minul, rozhodnutí padlo. Je bezpodmínečně nutné nejen nevytvářet plastový odpad, ale především účinně zpracovávat i ten, který už jsme vyhodili. A platí to i pro svět vysoké módy.
Reklama

Na otázku, zda by se z plastu daly vyrábět luxusní oděvy, se snaží odpovědět nejedna značka. V rámci celého hnutí za záchranu Země se totiž učíme o módě přemýšlet jinak a recyklace je tématem číslo jedna v kreativních studiích napříč kontinenty. S recyklovanými přírodními vlákny se proto setkáváme čím dál častěji, jenže recyklované plasty si do vyššího módního patra hledají cestu velmi pomalu. Vědci nám však předkládají jedinou možnou variantu budoucího vývoje: ať chceme, nebo ne, budeme oblékat plastový odpad. 

Šaty ze starých hraček
Jedním z odborníků, kteří kvůli planetě bijí na poplach, je i Svetlana Boriskina, vedoucí vědecká pracovnice týmu, jenž zkoumá recyklované plasty při Massachusettském technologickém institutu (MIT). „Zabývám se vývojem recyklovaných plastů ze dvou důvodů. Jedním z nich je to, že přírodní vlákna se stávají luxusním artiklem, který si postupně nebudeme moci dovolit. Jenže na dluh už žijeme dnes,“ říká doktorka Boriskina. „Lidé přeci od úsvitu civilizace pracovali na zdokonalení nositelných technologií,“ dodává, když obhajuje výsledky svého výzkumu. Jeho úkolem bylo nalézt způsob, jak plastové „smetí“ jednoduše přetavit v použitelný textilní materiál – tak, aby došlo k maximálnímu užitku a ještě efektnímu zpracování tun odpadu.

Na začátku odvážného experimentu stál výběr vhodného plastu. Takového, který všichni známe a je ho kolem nás, a to nejen na skládkách, spousta. Vyhrál oblíbený polyetylen, z něhož se vyrábějí například odpadní pytle, lahve šamponů i hračky. Doktorka Boriskina poté se svými kolegy skutečně našla způsob, jak tuhle hmotu, která ničí život v oceánech, proměnit v mimořádně pohodlný tkaný materiál s luxusním potenciálem. Vědci z MIT dokonce přišli na to, že při správném recyklačním procesu mohou polyethylenové tkaniny vynikat lepšími vlastnostmi než jejich přírodní nebo syntetické protějšky. „Oproti rozšířenému mýtu je polyethylen také šetrnější k životnímu prostředí než běžné syntetické polymery a bavlna, protože při výrobě, údržbě a recyklaci spotřebuje výrazně méně energie a vody,“ dodává Svetlana Boriskina ve své studii. Navíc takový polyetylen pak dokáže lépe chladit v létě a naopak skvěle zahřát v zimě a jeho vlastnosti mohou být různě modifikovány dle potřeby.

Projekt z MIT tak dokazuje, že už nežijeme v době, kdy se o recyklaci plastů jen mluvilo. Skutečně stojíme na prahu jisté materiálové revoluce. Zavedení pokrokových řešení je totiž nevyhnutelné. „Doby, kdy byl recyklovaný plast jen zajímavým titulkem článků, jsou pryč. Z fáze slibů jsme se dostali do fáze konkrétních závazků,“ potvrzuje novinářka Sofia Celeste ve svém textu na WWD.com, serveru pro zasvěcence módního průmyslu. A odborníci na recyklaci se s ní shodují. Třeba specialista Juan Carlos Antona, který si před několika lety uvědomil, že už nestačí mluvit jen o drobném plastovém odpadu, ale o tom, který skutečně zamořuje naši planetu ve velkém.    

Poklad z pouště
„Všichni víme o plastových sáčcích či brčkách, ale o použitých kobercích se moc nemluví, není to úplně sexy téma. Lidstvo jich nicméně za rok dokáže na skládkách nakupit skoro dva miliony tun. U nás ve Státech se pak navrství až šestnáct tisíc tun, což jsou zhruba tři procenta celkového množství. Co si s nimi počneme? Rozložíme je a děláme z nich nové věci,“ říká Juan Carlos Antona, vedoucí speciální recyklační linky, která v arizonském Phoenixu na skládce uprostřed pouště zpracovává použité koberce a vytváří z nich nový stavební materiál Nylon 6. Staré koberce jsou rozloženy a zbaveny prachu. Z jejich hmoty zbudou polypropylen a nylonová vlákna. Ta se promění v granule, které se coby rafinovaná surovina dají použít v několika průmyslových odvětvích. Takto upravenému nylonu se také říká econyl. Ten je ideální pro různá průmyslová odvětví, od stavebnictví až po módu. Má navíc perfektní vlastnosti: jako recyklovaná surovina může být znovu a znovu rozložen a vyroben v nových formách, aniž by ztratil svou pevnost, pružnost, odolnost a lesk. Z nylonových vláken zpracované granule pak putují do celého světa – mimo jiné též do italských manufaktur Prada, kde z nich vznikají dvě zcela nové, a přesto stále stejně dokonalé verze kultovního batohu s názvem Vela. Prada tak jako jedna z prvních módních stálic začala k odpadním zdrojům přistupovat odpovědně (stejně jako Stella McCartney, G-Star RAW nebo dánští Moshi Moshi Mind). Kolekcí Re-Nylon, kterou uvedla loni a již nadále rozšiřuje, se tak stala symbolem hnutí trash-to-high (tedy z odpadu do vysoké módy), které uchvátilo celý svět. Procenta z prodeje každého kusu kolekce Re-Nylon navíc putují zpět na konta továren a společností, které se věnují recyklačním procesům. Do roku 2021 by pak u Prady chtěli všechny nylonové doplňky vytvořit z obnoveného nylonu.

Otázkou zůstává, zda tyto první vlaštovky předznamenávají skutečnou rovnováhu v produkci odpadu a jeho zpracování. „Důležité je i změnit uvažování zákazníků. Musíme si přivyknout, že bavlna není jediná možnost. A že použitý plast je novým materiálem, od něhož se můžeme odpíchnout,“ dodává novinářka Sofia Celeste.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama