Přejít k hlavnímu obsahu

Děti by neměly pracovat na polích, ale na svých snech

Foto: Fairtrade, Unsplash/12.6.2019
Dnes je světový den boje proti dětské práci. Mysleme proto i na ty děti, které se nenarodily tak šťastně. 

Den 12. červen se z iniciativy OSN a ILO (Mezinárodní organizace práce) připomíná jako Světový den boje proti dětské práci. Přestože ILO si letos připomíná 100 let své existence a boj proti dětské práci byl od počátku její prioritou, vyřešit tento problém se bohužel dodnes nepodařilo. Informace o počtu dětí, jimž každodenní těžká práce znemožňuje školní docházku a přirozený rozvoj, jsou alarmující: celosvětově jde o 152 milionů dětí, především v Africe a Asii, z nichž téměř tři čtvrtiny pracují v zemědělství. 

Mezinárodní společenství se zavázalo vymýtit dětskou práci do roku 2025 (jde o jeden ze 17 cílů udržitelného rozvoje vyhlášených OSN). Velká Británie, Austrálie, Francie a Nizozemí už přijaly zákony, které zavazují firmy k tomu, aby problém dětské práce ve svých dodavatelských řetězcích řešily. Další země podobnou legislativu chystají. Ale dokud se rodiny zemědělců ze zemí globálního Jihu nebudou schopny důstojně uživit díky výnosům z prodeje vlastních výpěstků a tamější mladí lidé nebudou mít dostatek příležitostí najít si slušnou práci, bude obtížně dětskou práci vymýtit. Dětská práce je přitom součástí začarovaného kruhu chudoby: pokud dítě musí už v raném věku pracovat a nemá možnost chodit do školy, má mnohem menší šanci na to, že si v dospělosti bude vydělávat kvalifikovanou prací.

Největší podíl pracujících dětí najdeme v zemědělství. Dle ILO jich v tomto sektoru pracuje 71 procent. Pěstují kávu, kakao nebo banány. Dětská práce má své kořeny především v chudobě pěstitelů. Pěstováním kávy se ve světě zabývá 25 milionů lidí, 80 % z nich jsou drobní pěstitelé, kteří se kávě věnují na svých rodinných políčcích na strmých svazích hor. Stanislav Komínek navštívil pěstitele kávy na jihu Mexika: „Vyvrcholením celé sezóny je sklizeň, která trvá 2 až 3 měsíce. Pokud pěstitelé nedostávají za svou kávu dobře zaplaceno, nemohou si na sklizeň najímat brigádníky. Musí jim proto se sklizní pomáhat vlastní děti, které pak kvůli tomu zameškávají školu.” V jihomexickém státě Chiapas žijí přibližně 3 miliony lidí. Dvě třetiny obyvatel se živí zemědělstvím, značná část pěstováním kávy. Téměř 60 % místních lidí má pouze základní vzdělání a přibližně 30 % je negramotných. To se týká především domorodých mayských obyvatel.

Fairtrade usiluje o to, aby lidé dosahovali důstojného příjmu, a dětskou i jakoukoliv nucenou práci přísně zakazuje. Přitom samozřejmě dělá rozdíl mezi tím, když děti přispívají k chodu domácnosti – pomáhají rodičům například po škole nebo o prázdninách, jak je ostatně běžné i u nás (taková práce je označována jako „child work“), a tím, kdy děti pracují místo školní docházky a často v podmínkách, které neodpovídají jejich věku a schopnostem („child labour“). Taková práce, která dítěti brání ve vzdělání nebo narušuje jeho zdravý fyzický, duševní, morální nebo sociální vývoj, je ostatně zakázaná také mezinárodní Úmluvou o právech dítěte.

Fairtrade si však zároveň uvědomuje, že samotné standardy, kontroly jejich dodržování a postihy řešení tohoto hluboce zakořeněného problému nepřinesou. Proto Fairtrade International už v roce 2009 zavedla přístup, který přesahuje zákazy a kontroly a zahrnuje spolupráci s komunitami, v nichž děti vyrůstají, s neziskovými organizacemi, akademickými institucemi, firmami, úřady a především s tisícovkami samotných dětí a mladých lidí. Ve spolupráci s nimi hledá skutečně udržitelný způsob boje proti dětské práci, tak aby nedocházelo k paradoxům, kdy dítě přestane pracovat za peníze pro nějakého externího „zaměstnavatele“, ale místo aby začalo chodit do školy, zapojí se naplno do péče o domácnost, o mladší sourozence nebo o prarodiče, takže stejně nezačne chodit do školy a navíc přestane přispívat do rodinného rozpočtu. Samotný zákaz dětské práce tedy není řešením, to musí zahrnovat také shodu celé komunity na tom, že dětská práce je nežádoucí, a nabídnout dětem a jejich rodinám alternativní scénáře – například možnost vzdělání i v lokalitách, kde je škola špatně dostupná nebo placená, a také perspektivu toho, že si ve své komunitě budou schopny vlastní prací vydělat na důstojné živobytí. K tomu směřují obecné standardy Fairtrade pro drobné pěstitele – stanovují minimální výkupní ceny surovin, podporují dlouhodobé obchodní vztahy a pomáhají k rozvoji komunit prostřednictvím fairtradového příplatku.

Příkladem využití fairtradového příplatku v družstvu SCOOPADEF. To sídlí ve městě Gagnoa v západoafrickém státě Côte d'Ivoire. Družstvo je o roku 2011 certifikováno Fairtrade, loni za svých 220 tun prodaných v systému Fairtrade dostali 24 068 600 západoafrických franků. Z fairtradového příplatku v posledních letech zaplatili třeba výstavbu školy v Pokou Kouamekro. Kromě hlavních budov postavilo družstvo ve vesnici i dva domečky pro učitele, aby se tam mohli odstěhovat za prací. Dvě své děti tam může posílat i Kouadio Ndri. V Côte d'Ivoire přitom stále běžné, že děti odsekávají mačetami plody kakaovníku a nosí těžké náklady. Studie Tulane University zadaná americkým ministerstvem práce a publikovaná v roce 2015 odhaduje počet pracujících dětí v kakaovém průmyslu na více než 1,2 milionu dětí jen v Côte d'Ivoire. Země je největší producentskou zemí na světě a zapojení dětí do práce je jedním z faktorů udržení nízké ceny kakaa pro velké čokoládové firmy jako Mars, Mondelez, Nestlé, Ferrero a Hershey.

Mottem letošního dne boje proti dětské práce je: Děti by neměly pracovat na polích, ale na svých snech. To samo o sobě je v tuto chvíli „sen“. Fairtrade International ale dělá hodně proto, aby se stal skutečností. Kromě výše uvedeného například propojuje výrobní firmy přímo s pěstitelskými družstvy, od nichž tyto firmy nakupují fairtradové suroviny, a dává jim prostor, aby se samy přímo zapojily do řešení problémů s dětskou prací. Možnost přispět k naplnění tohoto snu ale má každý z nás – pokud budeme tím, co nakupujeme, zvyšovat poptávku po etických, sociálně a ekologicky udržitelných produktech, povzbudíme firmy k tomu, aby takové produkty vyhledávaly a nabízely. Nezbytnou součástí aktivit vedoucích k vymýcení dětské práce je také tlak na firmy a politiky, aby dělali další a razantnější kroky k vyřešení tohoto problému. Pokud se odpovědných spotřebitelů a aktivních občanů najde dost, nebudeme muset na vymýcení dětské práce čekat dalších 100 let.

Čtěte také:
BOŘÍME TABU: Instagramový účet, co vás donutí hluboce se zamyslet nad životem
DĚTI STRACHU: Pomůžeme jim?
Desetina mladých Britek si nemůže dovolit vložky ani tampóny

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Aktuální číslo
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete znalost Zásad ochrany soukromí Burda – BURDA Praha bude s Vašimi údaji pracovat zejména k zasílání newsletteru, nabídek a novinek. Odhlásit se můžete kdykoliv.
* povinná pole