Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

Mateřství: Když se štěstím přijdou i DEPRESE

Iva Vokurková/1.6.2016
Častěji než návaly absolutního štěstí doprovázejí těhotenství a období po narození dítěte úzkosné až depresivní stavy. Nenechte je zajít příliš daleko. Nebo se jim rovnou snažte předejít.

Být mámou je nejkrásnější věc na světě. Narodilo se vám vytoužené miminko, takže máte být šťastná, spokojená, rozněžnělá. Ale vám se chce jen brečet a všechno vrátit. Jste nevyspalá, podrážděná, s dítětem si nevíte rady, domácnost leží ladem a na vás místo bezbřehého štěstí doléhá jen nekonečná úzkost... Podobnými stavy trpí po porodu až 80 procent žen, tedy čtyři matky z pěti. "Neznám ženu, která by byla stoprocentně šťastná a nadšená, jak je období po porodu fantastické. To je ideál, kterému se snažíme přiblížit a kterým nás masírují média. A ve spoustě žen to pak vyvolává frustrace, proč se zrovna ony tomu ideálu nevyrovnají," všímá si psycholožka a terepeutka Lucie Machová. Změny psychiky, prožívání a chování jsou u žen po porodu běžné a vlastně i normální. "Poporodní etapa je spojená s hormonálními výkyvy, nevyspáním, s novostí situace, která zahrnuje zejména náročnou péči o novorozence," vysvětluje psychiatrička z Fakultní nemocnice Olomouc Barbora Talová. 

PARALYZOVANÁ ÚZKOSTÍ

Psychiatrie rozlišuje několik stavů, které v souvislosti s těhotenstvím a porodem mohou u žen nastat. Nejčastější je tzv. baby blues, které se vyznačuje rychlými změnami nálad, podrážděností, úzkostnými stavy a plačtivostí. Ženy nemohou spát, chybí jim energie i chuť  k jídlu a mají pocit, že se v nové situaci naprosto ztrácejí, nic nezvládají a s ničím si nevědí rady. Baby blues nastupuje třetí den po porodu, kdy matka většinou odchází z porodnice domů. Pátý den tento stav graduje a zpravidla do dvou týdnů odezní. U tří čtvrtin žen má přechodný charakter, u zbývajících 25 procent však může pokračovat a rozvinout se do poporodní deprese. "Období po porodu mi úplně vyrazilo dech. Pocit neskonalého štěstí mě asi zapomněl přepadnout. Nezvládala jsem být sama s miminkem, měla jsem strach ze svých myšlenek, protože jsem pořád v hlavě analyzovala různá rizika, co všechno se může malému stát, a často jsem se tím vyděsila," vzpomíná na období před dvěma lety Veronika. "Byla jsem jako paralyzovaná úzkostí. Mnohokrát za den jsem volala manželovi a rodičům, abych se aspoň trochu uklidnila." Po komplikovaném porodu se cítila zdecimovaná, všechno ji bolelo, neustále řešila problémy s kojením a padala únavou. K tomu se přidaly výčitky, že není tak dokonalá máma, jak si představovala, že nezvládá ani uklidit a navařit. Do mateřství přitom vstupovala s tím, že to bude pohoda a hrabě to zvládne. On je totiž pěkný záhul, i když to ženy většinou nerady přiznávají."

Veronika si myslela, že svoje stavy zvládne, silou vůle, že časem se vše urovná a bude, jak má být. Ale úzkosti se postupně zhoršovaly. "Děsily mě čím dál větší hlouposti a postupně jsem přestávala fungovat. Péči o syna jsem s vypětím všech sil dala, ale ostatní už ne," vzpomíná. Postupně úplně přestala vycházet z domu. "Nebyla jsem schopná ničeho. Jen jsem brečela a bála se, že už mi stejný pocit navždy zůstane."

Odborníci radí, aby ženy, popřípadě jejich okolí, neváhaly, a pokud úzkostné stavy trvají déle než dva týdny po porodu, vyhledaly odbornou pomoc. Čím dříve se začně "něco dělat", tím snáze a rychleji se žena vrátí do normálu. Pomoci může například konzultace s psychologem-psychoterapeutem. Ten sice nemá oprávnění předepisovat léky, ale rozpozná, jestli jsou vůbec potřeba nebo jestli postačí psychoterapie, a případně spojí s psychiatrem. Jenže psychologové mívají i měsíční objednací lhůty, a pokud nemají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, může vás hodinová konzultace vyjít na 500 až 2000 korun. Navíc jak poznat, který psycholog je skutečně kvalitní a pomůže? Rychlejší řešení nabízejí centra krizové intervence či psychiatrická pohotovost nejbližší nemocnice. Ale nehrozí, že si vás tam rovnou nechají na léčení? "Rozhodně ne," uklidňuje psychiatrička Talová. "O hospitalizaci se uvažuje až v případě, kdy je žena nebezpečná sobě a okolí, tedy zejména při těžkých depresích nebo v případě laktační psychózy, protože tu nikdo doma nepořechodí, tam je potřeba nasadit léčbu.

 

Více v květnovém čísle Marie Claire.

Reklama
Aktuální číslo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů

Přihlášením k newsletteru souhlasíte s Obchodními podmínkami Burda a potvrzujete znalost Zásad ochrany soukromí Burda – BURDA Praha bude s Vašimi údaji pracovat zejména k zasílání newsletteru, nabídek a novinek. Odhlásit se můžete kdykoliv.
* povinná pole