Odpovídá Klára Jedličková, dentální hygienistka ze stomatologické kliniky Dental office H33, www.dental-office.cz.

1. Jaká je nejlepší prevence vzniku zubního kazu?
Na vzniku zubních kazů se podílí tři hlavní faktory: bakterie zubního plaku, energetický substrát a čas. Z toho vyplývá, že pokud zavčas odstraníme z povrchu zubu plak a snížíme příjem cukrů, klesne i výskyt kazů. V prevenci má své nezastupitelné místo i floridace.

2. Na jaké potraviny si dávat největší pozor?
Hlavně na ty s velkým obsahem cukrů, lpící na zubech, kyselé, dále na slazené perlivé nápoje, džusy… Největším nepřítelem je stále cola. Obsahuje velké množství cukru (substrát pro bakterie způsobující kaz), je sycená kysličníkem uhličitým (snižuje pH v ústech), a navíc obsahuje kyselinu fosforečnou, která sama o sobě destruuje tkáně zubu.

3. Co dokáže napáchat největší škody: sladké, kyselé, nebo například vlákna, která uvíznou mezi zuby?
Nejhorší je kombinace kyselého s velkým obsahem cukrů, které se lepí na povrch zubů. Vychází to z principu vzniku zubních kazů. Odpadní produkty bakterií jsou kyselého charakteru, a tak mají schopnost narušovat struktury tvrdých zubních tkání (skloviny a dentinu). Říkáme tomu demineralizace. Tělo proti ní samozřejmě má obranný (pufrovací) mechanismus: snaží se zvýšit pH, tím zastavit demineralizaci a posléze i obnovit struktury tvrdých zubních tkání (remineralizace). Tento mechanismus však za určitých podmínek nefunguje. Vzniku zubního kazu napomáhá především velký nebo častý přísun cukrů. Ty druhotně zapříčiní růst bakteriálních kolonií a sníží pH v ústech. Kyselé a sycené nápoje také snižují pH a tím přispívají k urychlení demineralizace. Špatná ústní hygiena pak výrazně umocňuje negativní účinky všech zmíněných faktorů.

4. Jaké jsou příčiny vzniku paradontózy a jak jí předcházet?
Periodontitis je především zánětlivé onemocnění. Nejčastější příčinou je dlouho přetrvávající bakteriální plak na povrchu zubů a dásní. Prevence je v tomto případě velice levná. Stačí si dvakrát denně správně vyčistit všechny plošky zubů. Proto je třeba kromě kartáčku používat i mezizubní pomůcky (zubní nit, mezizubní kartáček nebo softpick). S instruktáží a výběrem pomůcek vám ráda poradí dentální hygienistka.

5. Čím bývá způsoben zánět dásní?
Zejména špatnou ústní hygienou. Při jejím vynechání se první známky zánětu (gingivitis) objevují během tří dní. Z déletrvající gingivitidy se může vyvinout parodontitida (zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubu s úbytkem kosti). Následkem může být až ztráta zubů.
 
6. Co je při péči o zuby důležitější - dobrý kartáček, nebo kvalitní pasta?
Spíše kvalitní kartáček, a hlavně správně vybraná a provedená technika.

7. Vystačíme vůbec jen s kartáčkem a pastou?
Existuje mnoho technik čištění zubů. Každá z nich je individuálně vyvinuta pro aktuální potřeby klientů. Velice často doporučuji šetrnou metodu, tzv. modifikovanou Stillmanovu techniku čištění zubů. Štětiny kartáčku se přiloží zhruba v úhlu 70-80° k dásni, následuje lehká masáž dásní a rozvolnění plaku v oblasti krčku zubu. Následným pohybem směrem ke žvýkací části korunky stíráme. To vše se provádí třikrát na tomtéž místě. Mezizubní prostory je třeba čistit jednou denně. K nejdůležitějším pomůckám patří mezizubní kartáček a zubní nit.

8. Kolik minut a kolikrát denně si čistit zuby?
To je velice individuální. Záleží na mnoha faktorech, zejména na postavení zubů, stavu parodontu a technice čištění. Obecně vzato je vhodné zhruba pět minut večer (i s čištěním mezizubních prostorů) a dvě minuty ráno.

9. Co v případě nouze nejlépe nahradí čištění zubů?
Doporučuji vypláchnout si ústa větším množstvím obyčejné vody a poté si vzít žvýkačku bez cukru.