Můžete vsadit poslední zimní boty na to, že s takovou hrdinkou, jakou je Lisbeth Salander, jste se ještě v žádném příběhu nepotkala – hubená černovlasá rebelka má tvář propíchanou piercingy, oči orámované kilogramem kajalu, na zádech vytetovaného draka a tričko s nápisem tak sprostým, že by vám z něj samým pohoršením zčernal monitor. Nekonvenční mladou hackerku  si původně vymyslel spisovatel Stieg Larsson, autor detektivní trilogie Milénium, která patří spolu s masovými kuličkami a nábytkem z IKEA k národním klenotům Švédska. Fenomenální předlohu se v roce 2009 pokusil zfilmovat švédský režisér Niels Arden Oplev. Před prvním dílem trilogie si vyhrnul rukávy i americký režisér David Fincher (Sedm, Hra, The Social Network). Výsledek jeho ročního zápasu se švédským kultem můžete v kinech posoudit i vy.
 
Příběh  vypráví o investigativním žurnalistovi Mikaelu Blomkvistovi (ležérní a sexy Daniel Craig), kterého zámožný švédský průmyslník Henrik Vanger (Christopher Plummer) pověří, aby vyšetřil dávnou vraždu své milované neteře Harriet. Bystrý a pravdou posedlý novinář se vydává na sněhem zapadaný ostrov do subarktické části země, kde se prodírá temnou minulostí členů rodiny Vangerových a postupně odkrývá jejich zvrácená tajemství. Na pomoc si přibere mladou Lisbeth (uhrančivá Rooney Mara), androgynní hackerku, kterou úřady prohlašují za duševně nezpůsobilou, asociální a všehovšudy neschopnou se o sebe postarat. Pravda je ovšem ta, že ačkoli má Lisbeth tu a tam problémy s ovládáním vzteku, dokáže se o sebe postarat víc než dobře – a všechno, co k tomu potřebuje, je notebook, motorka a nabitý paralyzér.
 
Oba dva hrdiny si oblíbíte natolik, že vás strach o jejich životy udrží našponované po celé tři hodiny. Ty vám v kině utečou stejnou rychlostí, jakou si to Lisbeth šine na motorce zmrzlými silnicemi švédského venkova – příběh nemá slabší místa a finále vás smete jako severská vichřice. Zážitek ještě umocňuje vtahující hudba, za níž stojí Trent Reznor a Atticus Ross. Když přimhouříte oči nad syrově vyobrazeným násilím (film se nejmenuje Muži, kteří nenávidí ženy jen tak pro nic za nic) a pominete kuriózní fakt, že spolu všichni Švédové ve filmu mluví anglicky, snímek vás odmění neobyčejně silným zážitkem. A hrdinkou, za niž budete chtít položit život. Minimálně ten, jenž bude patřit divákovi v řadě před vámi.

12.01. 2012 / Kateřina Hanáčková