Neprožila jste běžné dospívání jako ostatní. Kdyby se některé z vašich dětí dalo od mládí na stejnou dráhu, jak byste k tomu přistupovala?
Zpívat a stát se veřejnou osobou ve čtrnácti letech se nepřihodí každému. Jestli přeju totéž svým dětem? Nevím. Potřebovala bych hodně času na přemýšlení, abych vám jasně odpověděla.
Co se jim snažíte předat?
Úctu k druhým. Když respektujeme lidi ve svém okolí, respektujeme také sami sebe. Tohle je rovnováha, která se nesmírně obtížně hledá. Vědět, jak být šťastný a zároveň občas sobecký, občas zcela obětavý a občas obojí najednou. Najít stabilitu v téhle úctě, která má mnoho stran.
Stále se nechystáte natočit film se svým mužem Johnnym Deppem?
Před dvěma lety jsme se spolu měli objevit v Donu Quijotovi Terryho Gilliama, ale natáčení se, jak víte, zastavilo. Upřímně řečeno, natáčet s Johnnym mi tak trochu nahánělo strach. Ne že by se mi nechtělo, ale nebyla bych schopná říct jedinou repliku! Šíleně bych se bála, že nejsem na jeho úrovni, protože Johnny má v tomhle praxi a Bůh ví, že má talent. A taky nevím, jestli bych mu dokázala lhát do očí.
Stává se, že se ptá na váš názor ohledně scénáře?
Co se týče plánování, ano! Jinak málokdy. Vlastně o práci moc nemluvíme, když se nám podaří být spolu. Jenom se snažíme vše si zorganizovat tak, abychom mohli strávit společně co nejvíce času.
Nikdy jste se nepokoušela vybudovat si kariéru ve Spojených státech?
Ne, protože jsem naplněná tím, co je ve Francii. Zúčastnila jsem se několika castingů k americkým filmům, ale, jak se říká, nejsem v kurzu. Vlastně jsem se o to nijak nesnažila. A také je už dostatečně složité být Francouzka žijící zároveň ve Francii a ve Spojených státech, mít kariéru, děti, které bydlí napůl tady a napůl tam, manžela, který točí všude možně… Kdybych měla dělat za oceánem to, co tady, bylo by to strašné! S Johnnym jsme dospěli k dokonalé dohodě. V Los Angeles žiju na plný úvazek jako matka a manželka a tady, i když zůstávám matkou a manželkou, se věnuju také práci, rodině a přátelům…
Více se dozvíte v Marie Claire 4/2010.



















