Jste známá tím, že ráda měníte bydlení i země. Čím to je, že nikde nemáte stání?
Musím být reinkarnací nějaké cikánky! (Směje se.) Je to vlastně jednoduché: mám ráda svět se všemi jeho neobyčejnými barvami a neustále si uvědomuju, že žít tady je neuvěřitelné štěstí. Vidím krásu všude, kam přijdu, a úplně vážně říkám, že jsem se zamilovala do naší planety. Musím dodat, že daleko víc cestuju pracovně než pro potěšení. Sice se snažím vždycky někam odjet, i když mám volno, ale někdy je nejlepší strávit ho doma. V New Yorku, když jsem s dětmi, mívám sklony měnit se v domácí typ. Prostě se společně poflakujeme a užíváme si života.
Žila jste s rodiči v Indii. Máte k této zemi zvláštní vztah?
Už jsem tam nebyla deset let, ale doufám, že se tam zas brzo podívám. Strávila jsem v Indii hodně času, když jsem byla malá, znám ji velice důvěrně. Mám ráda tu zemi, lidi, kteří tam žijí, místní jídlo… všechno, co odsud pochází. Můj otec je buddhistický duchovní, takže jsem leccos měla z první ruky: pořád o těch věcech doma mluvil.
Jste úžasně krásná. Hodně žen si říká, jestli za tím nestojí nějaké tajemství.
Nemám žádný tajný recept na krásu! Jenom se snažím zdravě jíst, dobře spát… prostě starat se o sebe. Trochu sportuju, ale ne dost, opravdu bych měla přidat!
Co na sobě máte ráda a co naopak nemáte?
Zajímavá otázka. Co mám ráda? Svoji zvídavost. Co mám ráda nejméně? Chronickou neschopnost uspořádat si věci! Taky mi vůbec nejde papírování a musím říct, že mi to dost vadí...
Více se dozvíte v Marie Claire 10/2009.
