Ve filmu Román pro muže hrajete striptérku. Tedy ženu profese, kterou většina společnosti stále ještě odsuzuje. Co si myslíte o ženách, které se živí tělem? Máte pro ně pochopení?
Lehkovážně někoho odsuzovat jsem se odnaučila už dávno. Každá žena má svůj příběh, svoje důvody a svoje sny. Já bych tu profesi určitě z mnoha příčin nedokázala dělat, ale to neznamená, že se na ni dívám svrchu. Vždyť ať se každý věnuje tomu, co ho baví.

Co si myslíte o nahotě? Kdy ji můžete a kdy vám překáží?
Pokud se bavíme o nahotě v mé profesi, tak zastávám názor, že méně je více a že fantazie dokáže udělat své.

Patříte ke generaci, která většinu života strávila v demokracii. Nemáte někdy pocit, že přemíra svobody je vlastně někdy příčinou toho, že lidé nevědí, co chtít? Že prožívají život bez uvědomění si sebe samých, svých potřeb?
Máte pravdu. Často mívám stejný pocit. Jen nedokážu říct, jestli je to z přemíry svobody, nebo z nezralosti dnešních lidí. Možná to jde obojí ruku v ruce.

Jeden citát říká, že svoboda je kost hozená lidu, aby si na ní vylámal zuby. Žije se vám lépe bez jakýchkoli mantinelů, nebo naopak s nimi?
V určitých mantinelech jsem byla vychovaná, vedená a jako člen společnosti v nich samozřejmě také žiji. Na některé si stále zvykám, některé respektuji, s některými souhlasím. Absolutní svoboda bez mantinelů je podle mě pouhá utopie, do které společnost ještě nedozrála.

V jakých okamžicích se raději necháte vést, než abyste rozhodovala? Jsou takové?
Ano, jsou. Jde o okamžiky, kdy jsem velmi unavená, nemocná, slabá… Anebo když toho člověka vedle sebe ctím a opravdu ho respektuji.

Co si myslíte o lásce, o které vedle smrti pojednává Román pro muže především? Co pro vás znamená?
Pro mě láska je doslova vším. Celý můj život, moje práce, prostě všechno se stále točí kolem lásky v různých podobách. Díky bohu za to.

Dokázala byste se pro lásku vzdát všeho? Nebo je u vás srdce s rozumem ve vzájemné symbióze?
Před takovou „zkouškou lásky“ jsem ještě nestála, takže jakákoliv odpověď by byly jen silné řeči. Jsem emocionální člověk, ale tvrdě makám na tom, aby byl můj rozum s emocemi v harmonii…

Více se dozvíte v Marie Claire 10/2010.