K něčemu se přiznám – i když jsem chvíli váhala, jestli to vůbec můžu napsat. Připadá mi totiž, že se nehodí, abych něco takového vůbec říkala nahlas: já, nespoutaná žena, která už patnáct let vede aktivní sexuální život a která se narodila na sklonku sedmdesátých let, kdy ženy v západním světě bez podprsenky bojovaly za své právo na orgasmus… Takže tady to je: nemám ráda anální sex!

Přísahám, snahu jsem měla. Chtěla jsem přijít na to, o co šlo muzikantům z kapely The Outhere Brothers, když zpívali „I wanna fuck you in the ass“. Také jsem byla zvědavá, proč všechny ženy v pornofilmech vypadají, že upadly do extáze pokaždé, když jejich partner zaměří pozornost na ten druhý otvor. Ale po mnoha neslavných pokusech musím s pravdou ven. Zjistila jsem, že anální sex opravdu není nic, před čím bych musela – odpusťte mi tu slovní hříčku – padnout na zadek.

Nedávno jsem se s tímto zjištěním opatrně svěřila dvěma kamarádkám. „Já mám takovou radost, že to říkáš!“ vyhrkla L. „Mně se to taky nelíbí. Nechci, aby mi někdo strkal něco do otvoru, kterým se vyprazdňuju.“ Kamarádka M. nakonec přiznala: „Nedávno jsem měla sex na jednu noc a ten kluk mi to chtěl udělat do zadku. Já jsem nechtěla, ale připadalo mi trapné a upjaté odporovat.“

Sexuální svoboda?
Kolem nás se děje něco velmi podivného. Žijeme ve společnosti, která je přímo prosycena vilností a sexuálním napětím. Z billboardů i časopisů na nás zvlhle pohlížejí polonahé krasotinky, mít doma sbírku pornofilmů je samozřejmostí, nenasytná Samantha ze Sexu ve městě obšťastňuje půlku New Yorku – a nám to všechno připadá naprosto normální. Ale co je to za sexuální svobodu, když se ani neodvážíme nahlas přiznat třeba to, že nemáme rády anální sex?

V dokumentu z roku 2008 s názvem Sex sells (Sex prodává) vystupují dvanácti- a třináctileté děti, které o souložení mluví se stejnou samozřejmostí jako o hře na schovávanou, a dokument Víra, naděje a sex ve mně zase zanechal dojem, že se na světě všechno točí kolem porna.

Novinářka Mythe Hilkens na tohle téma napsala knihu McSex, ve které tvrdí, že v současné společnosti už je stud tabu a k sexu se přistupuje stejně jako k rychlému občerstvení. Navíc zdůrazňuje velký vliv, jaký má pornografie na mladé lidi. Ti si podle ní vytvářejí pokřivený obraz o vztahu mezi mužem a ženou a se sexem začínají nepřirozeně brzy.

Jaké účinky však má současná pornofikace na nás, dospělé ženy? Všemožné sexuální projevy považujeme za naprosto přirozené, ale co přesně se odehrává v našich ložnicích? Některé ženy přiznávají, že jim sex v posledních letech nahání stále větší hrůzu…

„Mám skvělého přítele a občas se spolu podíváme na nějaký ten pornofilm. Když vidím, jak to ženy svým partnerům dělají pusou a pak sperma polykají, tak to ještě jde. Ale proč se tváří, jako by to byla kdovíjaká lahůdka? Dělá se mi z toho špatně, protože tak úžasné mi sperma opravdu nepřijde. To ale přítelovi říct nedokážu – ne po tom, co jsme oba sledovali, jak si na tom ty herečky pochutnávají,“ povzdychla si nedávno má kolegyně.

Kvůli obrovskému množství sexu, které se na nás valí, má navíc problémy se sebevědomím. „Všechna ta těla jsou nádherná – nemůžu se s nimi měřit. Nejsem žádná šedivá myš, ale stejně se s nimi musím pořád porovnávat.“

To, že se neustále srovnáváme s ostatními, dokazují i úzké proužky ochlupení nebo kompletně vyholené genitálie, které se staly běžným standardem. „Dřív jsem si holila jen to, co koukalo z bikin. Pak se z toho stal úzký proužek a nakonec už musí pryč všechno. Nedávno jsem přemýšlela, proč to vlastně dělám, a došlo mi, že mám prostě pocit, že mi to takhle sluší. Zřejmě se nevědomky snažím vypadat jako pornoherečky z filmů,“ dodala kolegyně.

Tvrďácký přístup
Kolegyně není zdaleka jediná, kdo se obtížně vyrovnává s novým erotickým ideálem. Podle ankety na webu marieclaire.cz si sexuálně přitažlivých připadá pouze 66 % čtenářek! Kaouthar Darjini-Stokkink, která přednáší teorii kultury a médií na univerzitě v Amsterodamu a dává ženám lekce břišního tance, při nichž jim pomáhá uvědomit si vlastní smyslnost, tvrdí, že máme k vlastnímu tělu a sexualitě poněkud pokřivený přístup.

Kaouthar vyrostla v Tunisku a podle jejího názoru se evropské ženy příliš podřizují všudypřítomnému sexuálnímu náporu. „Zhlížejí se v nerealistických ideálech. V Tunisku dívky už odmala chodí do tradičních tureckých lázní. Nejenže si zvykají na ženská těla ve všech fázích lidského života, ale také se tam hodně mluví o sexu. Získávají tak průpravu do života.“

Evropanky samozřejmě také hovoří o sexu. Navíc od doby, kdy se v televizi objevil seriál Sex ve městě, se žádný sraz kamarádek neobejde bez toho, aby se na přetřes nedostaly nejnovější sexuální úspěchy. „To je pravda,“ potvrzuje Kaouthar. „Ale evropské ženy se především předvádějí. Vyprávějí divoké historky o tom, co všechno s tím kterým mužem prováděly, ale nemluví o tom, kvůli čemu se trápí.“

Opravdu to vypadá, jako by byly ženy ve svém vztahu k sexu stále méně upřímné. Mám kamarádku, která už léta pravidelně praktikuje sex na jednu noc a pokaždé pak s nadšením vykřikuje, jak úžasné to zase bylo. Ale v době, kdy jsem žila bez partnera a čas od času si někoho pozvala k sobě domů, jsem byla vždycky spíš zdeptaná. Nejen z nedostatku citových prožitků, ale i kvůli mizernému sexu. „Samozřejmě že nemohl stát za nic,“ tvrdí Kaouthar. „Arabské ženy tohle moc dobře vědí a přiznávají, že první sex s novým mužem je pohroma. Aby partner přišel na to, co se vám líbí, musíte jít spolu do postele vícekrát. V tomhle bychom měly být realistické.“

Rozmazlená pornem
„Rozhodně není pravda, že bych kvůli pornu přišla o sebevědomí. Naopak jsem ráda, že v tomto směru dokážeme být tak otevření. Zbožňuji sex. Můj jediný problém spočívá v tom, že už mě nebaví jen tak obyčejně si zadovádět. Zažila jsem spoustu divokých mejdanů a to mě rozmazlilo. Sex bez vibrátoru nebo pout se mnou prostě už nic nedělá. Dokonce jsem měla období, kdy jsem nemohla dosáhnout orgasmu, aniž by při tom běžel pornofilm. Jenom to mě dokázalo vzrušit; musela jsem mít pocit, že v tom filmu sama hraju,“ přiznává kamarádka.

Prožívat sex podle pornofilmu sice může být fajn, ale taky to zní dost smutně. Kam se poděl něžný, normální sex? A kam vymizela romantika? „Dobrá otázka – nemám nejmenší ponětí. Ale konvenční sex už mě prostě nebere,“ shrnuje.

Začíná to vypadat, že porno našemu sexuálnímu životu opravdu spíše škodí. Kaouthar s tím ale nesouhlasí: „Kdepak. V arabském světě se také hodně díváme na porno – i ženy. Ale ty to vnímají spíše jako sexuální výchovu. Například se z porna dozvědí, jak mají muže uspokojit ústy nebo naopak jak má jejich partner dovést k vrcholu je.“

Poetický sex
V tom podle Kaouthar spočívá klíč ke šťastnému sexuálnímu životu. „Syrová sexualita v takové podobě, v jaké se s ní setkáváme v naší společnosti, je na mě příliš hrubá, skoro až násilná. V pubertě jsem čítávala příběhy Tisíce a jedné noci a z nich jsem pochopila, že cesta k sexu je mnohem důležitější než sex sám. V jednom z nich se například vypráví o ženě, která se šest měsíců po manželově smrti cítí vyprahlá jako poušť a potřebuje, aby ji někdo zavlažil. To zní přece mnohem lépe, než kdyby bez obalu prohlásila, že si potřebuje…! Myslím, že se do našich sexuálních životů musí vrátit poezie a představivost. Porno nás poučí o technických aspektech pohlavního styku, což je v pořádku, ale dál musíme nechat pracovat svou fantazii.“

Jako by se svět postavil na hlavu. Kdysi jsme se za své erotické představy styděli, teď se zase stydíme, když některé praktiky jednoduše provozovat nechceme. Ovšem podle mě je nejlepší takový sex, při kterém se nebojíme říct, že se nám něco nelíbí. A tak jsem se rozhodla, že zkusím přestat usilovat o naplnění současné sexuální normy: naopak, čím méně pravidel se do mého sexuálního života dostane, tím lépe. Přesně takhle by totiž měla vypadat ona sexuální svoboda!

Jsme spokojeni?
Z průzkumu výrobce kondomů, společnosti Durex, vyplývá, že pouze 44 % lidí je spokojených s tím, co se odehrává v jejich ložnicích. Přestože většina lidí považuje orgasmus za velice důležitý předpoklad pro uspokojivý sex, jen necelá polovina z dotázaných osob uvedla, že při pohlavním styku pravidelně dosahuje orgasmu. Z těch má pak orgasmus dvakrát více mužů (64 %) než žen.
Co nás trápí?
Nedávný americký výzkum prokázal, že 62 % žen trpí vedle neschopnosti dosáhnout orgasmu zejména nechutí k sexu, nepostačujícím ukojením pohlavní žádostivosti, nedostatečným zvlhčením vagíny nebo bolesti při sexu.
Porno
Podle jiného průzkumu společnosti Durex 81 % mužů a 40 % žen v posledním roce navštívilo internetové pornostránky, dívalo se na pornofilm nebo četlo erotickou literaturu.
Kolik partnerů?
Třetina dospělých lidí má za život jednoho až dva sexuální partnery, další třetina hovoří o třech až pěti intimních protějšcích a zbývající třetina se může pyšnit šesti nebo více partnery na kontě. Více než desetina lidí tvrdí, že měla více než dvacet sexuálních partnerů. Současné ženy také přiznávají větší počet milenců než před patnácti lety.

SEX VE SVĚTĚ
Postelové štěstí
Ze všech národů jsou se svým sexuálním životem nejvíce spokojeni Nigerijci a Mexičané (78 a 74 %). Nejhůře jsou na tom Japonci (10 %).
Zdroj: výzkum společnosti Durex

Na jednu noc
K sexu na jednu noc se staví pozitivně pouze 12 % Češek ve věku od 18 do 30 let. U mužů stejné věkové kategorie se toto číslo zvyšuje na 27 %.
Zdroj: výzkum společnosti Pepino

Poprvé
Indové zažívají první sex průměrně v necelých 20 letech, čímž se řadí do čela žebříčku nejstarších panen a paniců na světě.
Zdroj: Marie Claire USA

Kolik partnerů
Pouze dvě ze sta českých žen mezi 18 a 30 lety mají sexuální zkušenost s více než pěti partnery. Každá dvacátá Češka v této věkové kategorii dosud žádného sexuálního partnera neměla.
Zdroj: výzkum společnosti Pepino