Práci z domova spousta Čechů považuje jen za dočasné řešení. „Po komplikované zlomenině kotníku se mi špatně chodilo, ale nechtěla jsem dál zůstávat na nemocenské,“ vysvětluje Petra Dolejšová z Prahy, proč se kdysi domluvila se šéfem na práci z domova.

„Vedla jsem tehdy administrativu jedné malé firmě a ukázalo se, že většinu úkolů dokážu zvládat na dálku. Prvních čtrnáct dní jsem byla nadšená. Najednou jsem stíhala splnit víc úkolů než v kanceláři, protože mě nikdo nevyrušoval a mohla jsem si vše rozvrhnout podle svého. Pak mi ale začalo scházet povídání s kolegyněmi, společné obědy, prostě kontakt s lidmi.“

Po dvou měsících chtěla nadřízenému oznámit, že už se cítí natolik fit, že už by zase mohla chodit do kanceláře, jenže vedoucí s ní měl jiné plány. „Řekl, že nevidí důvod, proč bych měla ztrácet čas dojížděním do práce. Z mé kanceláře prý udělá sklad.“

Petra pak dva roky chodila do práce jen jednou týdně na hodinovou poradu. A když pak firma ukončila činnost a ona zůstala bez místa, uvědomila si, že jinak než z domova už vlastně ani pracovat nechce.

„Zvykla jsem si, že jsem paní svého času. Problém s osamělostí jsem vyřešila tak, že jsem si začala brát notebook ven. Musela jsem sice být od devíti do pěti na telefonu, ale šéfovi bylo jedno, jestli sedím s počítačem v parku nebo doma u stolu. Nedokázala jsem si představit, že by se na tomhle něco změnilo. Úspory se mi sice tenčily, ale byla jsem rozhodnutá, že vysedávání v kanceláři je pro mě až tím nejzazším řešením. Bohužel se mi ani po půlroční snaze nepodařilo objevit zaměstnavatele, který by mi umožnil pracovat v mém oboru pouze z domova. Kdykoli jsem tohle téma nadhodila, začali se na mě dívat tak, jako bych jim právě oznámila, že se hodlám flákat.“

Nakonec si Petra zařídila život tak, jak chtěla. „Založila jsem si živnost a začala jsem dělat odborné překlady z angličtiny. Nejdřív jsem pracovala pro jednu velkou agenturu, pak jsem přešla na volnou nohu. Dnes se překládáním uživím a sama rozhoduju, jestli budu ráno pracovat, nebo vyrazím na výlet a k počítači usednu až večer.“

Lidí, pro které je podobně jako pro Petru při shánění práce prioritou časová volnost, u nás přibývá. Takzvaný homeworking (práce na jiném trvalém místě než na pracovišti zaměstnavatele) a teleworking (práce v terénu, na telefonu) je ve světě stále populárnější.

„Máte nižší náklady na dopravu, uspoříte čas a můžete pracovat i s některými zdravotními problémy. Přizpůsobíte pracovní dobu svým potřebám, máte klid na práci, a tudíž jste spokojenější,“ vypočítává výhody práce na dálku personalista Jiří Kocourek, specialista trhu práce z portálů Jobs.cz a Prace.cz.