Kde hledat lásku, když se zdá, že jste všechny dostupné zdroje už vyčerpala? Podle doktora Jeremy Nicholsona je odpověď velmi jednoduchá. Je totiž dost dobře možné, že svého vytouženého partnera máte přímo před nosem. Jenom ho zkrátka nevidíte.
Naše schopnost přehlížet potencionální partnery je tak trochu obranným procesem. Před tím, než se vrhneme do plnění určitého úkolu, si totiž vymyslíme výmluvy, které omluví případný neúspěch. Například student se před důležitou zkouškou rozhodne jít spát velmi pozdě, než aby si dopřál pořádný spánek. Proč? Protože když zkoušku neudělá, sám sobě namluví, že to bylo z důvodu nedostatku spánku, tedy ne vlastního selhání.
Jak to souvisí s hledáním lásky? Tento princip často používáme i při navazování kontaktů. Když nás představa komunikace s někým jiným až příliš děsí, vytvoříme si výmluvy, proč se s ním zkrátka bavit nemůžeme - většinou se nám zdá příliš nepřátelský, nafoukaný nebo nepřístupný. Kvůli těmto výmluvám, tedy našemu vnitřnímu strachu, se tak často nedostaneme ani k pozdravu a připravujeme se o možného přítele nebo partnera.
Další důvod, proč vám láska možná utíká mezi prsty, mohou být předsudky. Už na základní škole jsme si zvykli rozdělovat lidi do skupin - tenhle stojí za to, abych se s ním kamarádila, tenhle ne. Proč to děláme? Často opět chráníme jen sami sebe. Když někoho považujeme za člověka, jenž nám nesahá ani po kotníky, vážně nebereme ani jeho názory.
Tento postup se opět nevyplácí používat při hledání partnerů. Pokud vyřazujete některé muže ze svého výběru kvůli malichernostem (peníze, pracovní postavení), zadržte. Možná odepisujete někoho, s kým byste si velmi dobře rozuměla. Zkuste se povznést nad všechny předsudky a být k lidem vstřícná a otevřená. Možná si pak všimnete, že kolega, se kterým jezdíte denně výtahem, je vlastně docela sympaťák.
