Konečně jsem v posteli se S., mužem, se kterým se už léta (platonicky) milujeme. A jsem šokovaná. Ačkoliv jsem Íránka, myslela jsem si, že díky letům prožitým ve Velké Británii mě (na rozdíl od mých islámských souvěrců) už nic nepřekvapí. Šokuje mě jedna věc: S. nemá na genitáliích žádné ochlupení (zřejmě se tu porostu zbavuje většina lidí)! A co víc, naprosto bezelstně mi poté, co se mě tam dole poprvé dotkne, položí otázku, proč já tam oholená nejsem. „Eh...,“ nejistě zachrčím – vlastně zašeptám, protože tohle je Íránská islámská republika, my jsme v hotelovém pokoji v malém městě a to, co právě děláme, je ilegální.
Podle zákona bych sem coby neprovdaná žena měla přijít s povolením od místní mravnostní policie, ale já nic takového v ruce nemám. Hoteliér se naštěstí (protože už je dost pozdě a on je zjevně – a nelegálně – opilý) na pravidla vykašle a ubytujeme mě i bez toho. Takže už pouhý fakt, že jsem dostala vlastní pokoj, je nebezpečný; navíc jsem tu uprostřed noci, bez průvodce, s mužem, který není mým manželem, otcem ani bratrem, a oba jsme nazí. Kdyby nás chytli, dostali bychom pokutu, mohli by nás zavřít, a dokonce zbičovat.
Ve skutečnosti však na nic z toho nemyslím. Po deseti letech kradmých roztoužených pohledů a stále důvěrnějších „náhodných“ doteků jsme se S. konečně spolu sami...
Více se dozvíte v Marie Claire 9/2009.
