Češi tradičně milují pivo. Ale stále víc také platí, že Češi milují víno. V současnosti se u nás vypije v průměru asi sedmnáct litrů vína na hlavu ročně. Sice pořád zaostáváme za Francouzi, z nichž každý za rok prolije hrdlem průměrně pětapadesát litrů božského moku, ale i u nás stále více lidí dokáže kouzlo vína ocenit. Asi ne nadarmo se říká, že ve víně je pravda. Chce to ale zvolit to správné víno, jež se k vám hodí, které vaše chuťové buňky opravdu potěší, a popíjet ho s určitou grácií. Čím hlouběji se do vinařské kultury ponoříte, tím více si pochutnáte. Nemusí se z vás hned stát znalkyně, ale když si víno dobře vyberete, uskladníte, naservírujete a zkombinujete jej se svými oblíbenými lahůdkami, rozhodně pozvednete obyčejné popíjení na delikátní zážitek. „Víno vám buď chutná, nebo nechutná. Jde o to, naučit se ho vnímat, cítit a vychutnat si ho v kombinaci s různými pochutinami. Spolehnout se na instinkt a objevit vína, ve kterých se najdete. Podle mě má každý to své,” říká Patrik Staško, špičkový vinař a člen vedení Moravských vinařských závodů Bzenec, pod které mimo jiné spadá i mnoha cenami ověnčené vinařství Mikrosvín Mikulov. Plody plané révy v podobě zkvašené šťávy dělaly patrně radost už našim předkům v době kamenné. Víno (již podobné tomu dnešnímu) teklo proudem i ve starém Egyptě, Íránu nebo Mezopotámii. Teprve staří Řekové ale povýšili výrobu i pití božského moku na umění. Ve víně hledali inspiraci také řečtí i římští básníci, umělci i filozofové. Obrazy révových hroznů se vinuly po zdech zahrad jako symbol plodnosti. Na jižní Moravu přivezli révu římští vojáci za císaře Marka Aurelia, tedy téměř před dvěma tisíci let!
JAK BOŽSKÝ MOK VZNIKÁ?
Po sklizni se z hroznů musí (s výjimkou speciálních druhů) co nejrychleji vylisovat šťáva. Pokud se to udělá co nejšetrněji, přichází odměna v podobě kvalitního moštu a samozřejmě i vína. Důležité je neporušit pecičky a stonky, aby se do moštu nedostaly hořčiny a trpkost. Pročištěný vylisovaný mošt pak musí fermentovat neboli zkvasit. A tady se odehrává to kouzlo pomalé přeměny moštu na víno. Poté mok odchází na „školení”. To znamená, že se stáčí čili odděluje od usazených kvasnic, přidává se do něj oxid siřičitý, který brání oxidaci, konzervuje víno či likviduje bakterie. Takových procedur existuje spousta a všechny se zásadně podepisují na tom, jak bude budoucí víno chutnat. Pak už mok putuje do tanků nebo sudů a zraje do krásy. A víte, v čem tkví rozdíl mezi červeným a bílým vínem? Ne, opravdu nejde o barvu hroznů. Aby víno získalo červenou barvu, musí mošt kvasit spolu se slupkami, z nichž se rudé barvivo dostane spolu s tříslovinami do vína.
KTERÉ VÍNO ZVOLIT?
Abyste sáhla po tom správném víně pro konkrétní příležitost, vyplatí se vědět, co znamenají zaklínadla na etiketách. Pak se vám totiž mnohem lépe vybírá. Pokud etiketa hlásá, že jde o stolní víno, vězte, že se hodí jen na vaření, a to rozhodně ne vždy. „Honosí” se totiž plochou, nevýraznou chutí a v drtivé většině případů se doslazuje řepným cukrem. K běžnému jídlu nebo na mejdan raději zvolte kvalitnější a chuťově plnější vína jakostní (odrůdová a známková). Etiketa vám odtajní název vinařské oblasti, někdy i podoblasti, obce či viniční tratě. Pokud toužíte opravdu si smlsnout, porozhlédněte se mezi víny přívlastkovými. Jsou to odrůdová vína nedoslazovaná řepným cukrem, která pocházejí z vyzrálých hroznů, v nichž je více přírodního cukru. A máte jistotu, že kromě nezbytné síry do sebe neládujete žádné další chemické konzervanty. Na etiketě vína s přívlastkem se vždy dočtete, z jaké vinařské oblasti a obce k vám doputovalo a kdy se hrozny sklízely. Přívlastková vína se navíc dělí do několika kategorií:
KABINET: jemná, lehčí vína s harmonickou kořeněnou chutí.
POZDNÍ SBĚR: vína s obsahem alkoholu okolo 12 %, ve kterých ucítíte koření i ovoce. Má příjemné dozvuky.
VÝBĚR Z HROZNŮ: těžší až těžká vína s vysokým obsahem alkoholu. Jsou vyrovnaná, voní a chutnají po ovoci a medu. Většinou se mohou archivovat.
VÝBĚR Z BOBULÍ: těžší až těžká vína, většinou se zbytkovým přírodním cukrem (polosuchá až sladká). Chuťově vás polaská velká vyzrálost hroznů s nádechem ušlechtilé plísně, karamelu a medu.
Speciální přívlastková vína – ledová a slámová jsou pravé delikatesy! Ledové víno se vyrábí z hroznů sklizených za mrazu, při teplotách minus sedm stupňů Celsia a nižších. „Sláma“ se zase tvoří z těch nejlepších a nejvyzrálejších hroznů, které se minimálně tři měsíce nechávají polehávat na slámě či rákosu nebo viset ve větraném prostoru. Ledové i slámové víno vám z peněženky odčerpá slušný obnos, ale za slaďoučký a rajsky harmonický chuťový zážitek to čas od času stojí. Vašim chuťovým pohárkům by neměla uniknout ani vína barikovaná (barrique), která zrají v dubových sudech ožehnutých ohněm. víno pak voní a chutná po dřevu, vanilce, kávě, čokoládě, někdy až karamelu a kouři. Pozornost věnujte i zbytkovému cukru ve víně. Podle toho, kolik ho ve moku zbývá, jsou lahve označeny jako víno suché, polosuché, polosladké nebo sladké.
KDE NAKUPOVAT?
Nejlepší je samozřejmě vyrazit rovnou k vinaři. Víte, co kupujete, můžete se spolehnout, že víno ideálně skladoval, dostanete ho za slušnou cenu a většinou ho můžete i ochutnat. Také můžete zabrousit do specializovaného obchodu s vínem. Poradí vám s výběrem a seženete tu i špičková vína, která se do obchodních řetězců vůbec nedostanou. Zkuste třeba pražský Dům vína U Závoje (www.uzavoje.cz), kde si k výborným moravským, francouzským i světovým vínům můžete rovnou koupit i ten správný sýr. Vinařskými gurmety zatracovanou variantu představuje supermarket. I tam však seženete slušná vína. „V marketu často koupíte lepší víno za stovku než za dvě. Dražší lahve se tam totiž mnohdy v žalostných podmínkách povalují třeba rok, čímž naprosto ztrácejí na kvalitě. Naopak levnější vína jdou lépe na odbyt, takže se v obchodě dlouho neohřejou. Pozor také na ročník! Nikdy nekupujte víno starší jednoho, maximálně dvou let. Nevíte totiž, jestli zrálo v archivu u vinaře, což je v tomto případě málo pravděpodobné, nebo umíralo kdesi v regále. V marketech proto sáhněte po mladém víně, nejlépe kolem stokoruny,“ upozorňuje Patrik Staško. Pokud víte, co hledáte, můžete si víno objednat i přes internet, kde seženete obyčejné i výtečné lahve za rozumné ceny. Zkuste třeba www.global-wines.cz nebo www.vino-klub.cz.
VÍNO A JÍDLO
Možná jste už zaslechla „zaručené“ rady, jak víno a jídlo správně kombinovat. Ale tak jednoduché to není a nechat se omezovat zkostnatělými pravidly už vyšlo z módy. Volbu vína ovlivňuje celá plejáda faktorů: úprava pokrmu, suroviny a koření, druh hostiny, roční období, rozpočet a hlavně vaše chuť. Pro začátek se zkuste řídit tímto „zlatým” pravidlem: čím delikátnější a jemnější je obsah talíře, tím jemnější chuť a vůni vyžadujte od vína. Lahůdky s výraznější chutí proto doprovoďte chuťově plnějšími víny a naopak. Chcete strávit večer ve společnosti dobrého vína? Připravte k němu sýrový talíř. Dokonalé souznění sýra a vína polaská všechny vaše smysly. A jak této harmonie dosáhnete? „Čím výraznější a těžší sýr, tím plnější a mohutnější by měl být i projev vína. K sýrům měkčího typu s bílou plísní na povrchu (například camembert), se hodí příjemná červená vína s nepříliš vysokou kyselinou a ne moc drsnou tříslovinou. Sýry tvrdšího typu – můžou mít i hrubší strukturu – třeba comté, ementaler či parmazán si výborně rozumějí s víny bílými, která mají velmi svěží charakter s příjemnou kyselinkou. Neměla by však být sladká. Sýry s modrou plísní uvnitř těsta ideálně doplní sladká bílá vína, ať už ledová, slámová nebo takzvaná vína botrytického typu jako například věhlasné Sauternes. Ke kořeněným nebo bylinkami ochuceným sýrům patří růžová vína, nejlépe mladá a svěží. Zrající sýry tvoří dokonalou kombinaci s vyzrálými bílými víny, která jsou trochu těžší a dostatečně plná, aby podpořila chuť sýra, ale přitom zůstala zachována jejich vlastní chuť,“ doporučuje Aleš Pokorný, hlavní sommelier společnosti Merlot Grands Vins a Domu vína U Závoje v Praze, a dodává: „Spoléhejte však hlavně na svou chuť a pocity.“
SERVÍROVÁNÍ VÍNA
Současné trendy velí nalévat do velkých sklenic na vyšších stopkách. Pozor: vlastnosti vína se po otevření postupně mění. I božský mok se po „příchodu na svět” potřebuje provzdušnit, otevřít a rozvinout v pravou osobnost. Mladá vína proto odšpuntujte půl až dvě hodiny před podáváním, vína robustní nechte vydýchat třeba i čtyři hodiny.
VÍNA PRO KAŽDOU PŘÍLEŽITOST...
FLOWER LINE
Jsou to vína, u kterých se s květinami setkáte nejen v názvu a na etiketě. Květy prostupují celým jejich charakterem. Jsou svěží, lehká a přitom výrazná. Doporučujeme je k jídlu. Cena kolem 200 Kč.
PRÉMIOVÉ LEGIO
Tak toto je něco pro znalce. Bohatá, naprosto harmonická vína, která chutnají skutečně jako hrozen, si dopřejte při výjimečných příležitostech. Hodí se i k archivaci! Ceny se pohybují od 350 do 1 900 Kč.
EGO
Tato kolekce v sobě spojuje unikátní vlastnosti pálavských vinic a charakterů dvou konkrétních vinařů, kteří jim dodávají originální rukopis. Jsou balena v dárkovém kartonu a každá láhev má číslo. Pořídíte je za cenu kolem 180 Kč.
TRADIČNÍ MIKROSVÍN
Konzervativní plná a vyvážená vína s výraznou chutí z proslulých pálavských viničních tratí, jako je Železná, Goldhammer nebo třeba Liščí vrch. Tímto vínem uspokojíte i náročného milovníka vína. Cena od 250 Kč.
HERBARIUM MORAVICUM
Přívlastková vína ze sluncem vyhřátých vinic v okolí Mikulova a Znojma. Díky šetrnému zpracování mají krásný květnato-ovocný buket. Pořídíte je od 130 korun výše. Ideální víno na pokec s kamarádkou.
