Osmatřicetiletá Jana G. vystudovala Vysokou školu ekonomickou a patnáctým rokem řídí zastoupení nadnárodní společnosti na českém trhu. Pracuje až dvanáct hodin denně, často se v kanceláři objevuje i o víkendech. Když přichází domů kolem osmé hodiny večerní, pravidelně si otevírá lahev bílého vína – kterou během večera taky vypije.
„Nevidím na tom nic špatného,“ obhajuje se. „Je to pro mě způsob relaxace, naprosto stejný, jako když si někdo po příchodu domů uvaří kafe a dá si cigaretu,“ tvrdí. „A lahev vína jsou tři skleničky, to přece není nic strašného?“
Janina práce ovšem zahrnuje i nejrůznější cesty po Evropě, při nichž často spává po hotelích. A když se po dni plném nejrůznějších vyčerpávajících jednání vrací do neosobního hotelového pokoje, sklenice alkoholu je pro ni jedinou možnou volbou, jak se odreagovat. Z alkoholového kolečka tak nevypadne prakticky nikdy.
Podle průzkumu britské organizace London School of Economics existuje přímá úměra mezi vzděláním a rizikem alkoholismu. Na první pohled vypadá tvrzení trochu nelogicky: čím vzdělanější žena je, tím spíše by si přece měla uvědomovat, jaká rizika z případné závislosti na alkoholu plynou.
Psychologové však tvrdí, že vzdělané ženy také logicky zaujímají důležité pracovní pozice, které kladou na jejich psychiku vysoké nároky. A pokud takto vytížená manažerka nemá čas na správnou relaxaci, používá k „vypnutí“ po příchodu z práce právě sklenku alkoholu…
Více se dozvíte v Marie Claire 7/2010.
