Ten, koho v dospívání provázela pověst nesmělého šprta, brýle tlusté jako popelníky, nebo dokonce obojí najednou, zůstává pořád citlivý vůči jakýmkoli ústrkům, které nemůžou zmírnit ani lekce správného oblékání a kontaktní čočky. Opakující se noční můry o třídních posměváčcích dokáže zahnat jenom pevná víra v to, že se stane zázrak a ostatní změní pohled na věc. Teď, po odvarovém boji, konečně můžeme uvěřit zázračnému triumfu podivínství.
Nic si nenamlouvejme: kdo by si tehdy pomyslel, že ten ťunťa z Deníku Bridget Jonesové to dotáhne tak daleko? Pokud vezmeme v úvahu množství divadelních zkušeností a připočteme míru talentu, není jeho úspěch nic, co by se nedalo čekat. Jenže musí existovat ještě něco navíc, něco, co Colinovi dodává to zvláštní kouzlo, protože Velká Británie se koneckonců talentovanými divadelními herci jen hemží.
Možná to má herec, který se postupně vplížil do tajných fantazií poloviny ženské populace, prostě zakódováno v genech. A je úplně jedno, že ta druhá polovina příslušnic něžného pohlaví, která je vůči němu imunní, jej považuje za příliš předvídatelného a trochu staromódního. O Colinovi se jednoduše mluvit musí.
Poprvé se objevil v roce 1984 ve hře Another Country, zastínil ho ale Rupert Everett a tehdy byste si na něj nevsadili ani korunu. V roce 1989 jej pro stříbrné plátno objevil Miloš Forman, který ho obsadil do filmu Valmont. V roce 1995 poučoval, byť trochu zdlouhavě, anglické dámy o lásce v seriálu BBC Pýcha a předsudek, a kdo se z posedlosti chtěl v roce 1998 dostat tím, že začal Colina nenávidět coby záporáka lorda Wessexe v Zamilovaném Shakespearovi, nejspíš si stejně moc nepomohl.
Pak přišel rok 2001 a Deník Bridget Jonesové. Colin se svým plachým úsměvem zválcoval sex-appeal přitažlivého spratka Hugha Granta. A i ty z nás, které Colinovi dosud odolávaly, se rozněžnily po zjištění, že postava Marca Darcyho v románu Heleny Fielding byla vytvořena na počest Firth-Darcyho z Pýchy a předsudku. Od tohoto momentu už jednoduše nebylo z firtomanie úniku…
Více se dozvíte v Marie Claire 4/2011.
