Nikdy ji nebavilo vozit v kočárku panenky ani si nehrála na princeznu, která čeká na krásného prince. „Byla jsem vůdkyní smečky plyšových zvířat. Rozhodovala jsem, co moje žirafy, hroši a medvědi podniknou. Vymýšlela jsem pro ně dobrodružství,“ svěřuje se třicetiletá Zuzana. „Nejlepší na tom bylo, že ti plyšoví přátelé mi byli vděční, že jim dobře šéfuju. Obdivovali mě. Nevyčítali mi, že se nad ně povyšuju a že se jim snažím řídit život. Žádné zvíře nemělo pocit, že by se mnou mělo soupeřit. To všechno přišlo až později, v reálném životě, ve vztazích s muži.“
Zuzana pracuje jako manažerka v luxusním pražském hotelu, bere nadprůměrný plat, pořídila si na hypotéku krásný půdní byt v centru Prahy a chalupu na Šumavě. „Vždycky jsem se chtěla o svého přítele starat, hýčkat ho, dávat mu to nejlepší. Z práce jsem zvyklá rozhodovat a organizovat, takže stačí, aby muž projevil přání, a já mu ho hned začnu plnit. Jenže skoro všichni moji partneři mi vyčítali, že se je pokouším ve vztahu převálcovat! Bývalý mi dokonce řekl, že jestli toužím po vděku, měla bych si pořídit psa.“
Přestože podle letošního průzkumu portálu Platy.cz berou muži v České republice o třináct procent vyšší mzdu než ženy na stejné pracovní pozici, rychle u nás přibývá párů, v nichž žena má vyšší vzdělání a postavení v zaměstnání než muž. Ve Spojených státech a Skandinávii existuje takových dvojic dokonce už přes dvacet procent.
„Už delší dobu víme, že muži potřebují manželství více než ženy kvůli fyzickému i duševnímu zázemí. Nyní pro ně tento svazek může být důležitý i z hlediska materiálního,“ uvádí ve své zprávě washingtonské sociologické středisko Paw Research Center.
Většina českých mužů tvrdí, že jim vyhovuje rozdělení rolí na živitele a pečovatelku. Možná i proto vztah s partnerkou-živitelkou často špatně zvládají. Bojí se, že v něm trpí jejich mužnost. Stydí se za nižší příjem. Jsou vystaveni nepochopení nebo i posměchu ze strany svých blízkých nebo kolegů v práci. Těžko se smiřují s faktem, že kdo víc vydělává, ten také častěji rozhoduje o nákupech drahých věcí a investicích. Často s partnerkou dětinsky bojují o moc. Odmítají se adekvátně podílet na domácích pracích. A mnozí své úspěšné manželky a přítelkyně opouštějí kvůli méně průbojným ženám, vedle nichž se cítí sebejistější.
Můžu si dělat, co chci
Na alfa ženy a jejich beta partnery narazíte všude: Julia Roberts a kameraman Danny Moder, Sandra Bullock a bodyguard Jesse James, Madonna a téměř všechny její dosavadní polovičky.
Příklady se hemží i literatura. Typická alfa žena je například kriminalistka Irena Hussová z detektivních románů švédské spisovatelky Helene Tursten (vydává nakladatelství Motto), žena posedlá úspěchem a svou prací, která je vdaná za poddajného, pečujícího, nijak zvlášť ambiciózního kuchaře (nutno podotknout, že vztah jim skvěle funguje).
Mezi skutečnými ženami-vůdkyněmi jsou jak špičkové manažerky, tak řadové zaměstnankyně s průměrnými výdělky…
Více se dozvíte v Marie Claire 5/2011.



















