Přejít k hlavnímu obsahu

VZTAHY: Jsem ta, která tě nahradila

Text: Stanislava Pecková/22.1.2018
Minulost nejde změnit a řešit bychom ji neměly. Jenže co dělat, když jeho ex je pořád ve vašem vztahu nějak přítomná?

Ex. To jsou všechny ženy, které bychom měly pustit z hlavy. A ony by se neměly starat o nás. Jenže v reálném životě to tak neplatí (i když vždycky se najdou takové, které se na podobné starosti budou dívat jako na příliš povrchní). Normální smrtelnice se s bývalkami mohou srovnávat, říkat si, v čem že jsou samy lepší (častěji spíš v čem jsou horší). Ony nám zase přejí, že jsme ve šťastném vztahu přibraly a že se naše svatební fotky moc nevyvedly, a častují je škodolibým „chi, chi!“. Obě strany si pak navzájem kontrolují facebookové profily. Vědí, že je to zbytečné. Ale nemůžou si pomoct. „Zkus tohle příjmení, to měla za svobodna... ne, tak tohle! Počkej, kdo by ji mohl mít v přátelích. To je ona? Jéje, není mi moc podobná, vypadá tak vesnicky,“ podobnou debatu při googlování bývalky jedné naší kolegyně jsme nedávno zažily v kanceláři. Pamatuji si na doby, kdy jsem začínala chodit se svým předchozím partnerem. Jeho minulé ženy přede mnou díky jeho barvitému vyprávění defilovaly jako neskutečně inteligentní královny krásy, které nemyté po týdnech prachu v Africe neskuhraly, že se potřebují vysprchovat nebo si na chvilku po dvaceti hodinách pochodu s batohem na zádech odpočinout. Zato já se chtěla každé ráno namalovat a nespat ve škarpě. V mých představách jim neuvěřitelně slušely rejoicky a přečetly všechny knihy od Palahniuka a recitovaly Eca jako dětskou básničku. A měla jsem pocit, že když okamžitě nevylezu na Ararat, bude lásky konec. A často jsem se inspirovala cizí profilovou fotkou, na které dotyčná zdolávala nějaký „ten lehčí skalní převis“. Bez jištění. Nevím, zda byl problém spíš v nejistotě, kterou onen muž uměl v ženách vzbuzovat (a že dokázal rozhodit i ta ostřílená děvčata, která se nelekla ani nabuzené indické kobry, jak jsem zjistila teprve nedávno, když se mi jedna z nich po síti svěřila), nebo ve mně, která měla malé sebevědomí a neřekla STOP hloupému a zbytečnému překonávání se na místě, kde to bylo zbytečné. Dnes už mi je to naštěstí jedno a užívám si klid, kterým mě častuje můj muž. O svých bývalých ženách mi moc nevypráví. A já se neptám.

Ony jsou ty fajn

Existují samozřejmě svaté ženy, které tvrdí, že je bývalka jejich přítele nebo muže netrápí. A ony ji také ne. Neprovádí si navzájem poťouchlé naschvály, nepomlouvají se a neintrikují proti sobě. Rozumějí si. Jde třeba o případy, kdy jsou si ženy podobné jako vejce vejci, tak to má třeba třicetiletá Kamila. „Když jsem poprvé viděla manželovu bývalou ženu, připadalo mi, jako bych potkala své dvojče,“ vypráví vysoká blondýnka, která s exmanželkou svého chotě chodí i na kafe. Jiné příběhy už ale nemají tak pohodové obrysy. „Třeba mně volalo hned několik manželových ex ještě pár dní před naší svatbou. Byla jsem tehdy na rizikovém těhotenství a první telefonát mě poněkud vykolejil, ale jak jich přibývalo, byla jsem víc a víc v klidu. Jen chtěly vědět, jestli si svého drahého chotě fakt beru. Ty, co nevěřily, se pak přímo přišly mrknout na svatbu,“ vzpomíná zase na dobu před pár lety Jana. O všech bývalých láskách svého přítele se ve vtipném sloupku pro The New Yorker zamyslela Američanka Hallie Cantor. Článek nazvala: Co asi tak všechny ex mého kluka právě teď dělají? Očividně měla dobrý přehled a prošla je jednu za druhou. V myšlenkách všechny posadila do jedné místnosti a s notnou dávkou ironie každou vychválila jako dokonalou bytost, jež odráží nějakou její vlastní nedostatečnost. Napříkad partymenka jí vzkazovala, že je moc nudná, chytrá právnička připomínala, že i trochu nedostudovaná, a další, vnadná zrzka, byla zrcadlem vzhledového mindráku. S mindrákem bývalky se naopak musí popasovat Sandra, která nastoupila do nové práce – a zjistila, že předchozí slečna jejího muže pracuje jako asistentka CEO. „Vedeme spolu malé žabomyší války. Když si třeba vyměňujeme e-maily, jedna i druhá se podepisujeme s titulem, i když ho obyčejně v podpisu nemáme,“ směje se Sandra.

Tak co s tím?

Americká terapeutka Debra Smouse trefně poukazuje na jednoduchou životní pravdu: jakmile je vám přes dvacet, váš protějšek bude mít nějakou milostnou minulost. A je jen na vás, jak se s ní popasujete. Jestli dobře, anebo hůř. Obsese bývalkou může začít nevinně, nejdřív jste prostě jen trochu zvědavá. Pokud ale žárlíte tak moc, že se snažíte kontrolovat, komu partner píše, je na čase si přiznat, že máte problém. Svěřte se mu, že se cítíte nejistá a zranitelná. Pokud vás zase ohromně zajímá, na čem ztroskotaly jeho předchozí vztahy, prostě se ho na to zeptejte dřív, než se vám v hlavě začnou rozjíždět odbržděné scénáře. A co s věčným srovnáváním se? Snažit se být perfektní a cpát se do nějaké šablonky je únavné. A lásku určitě nepřinese, když se budete snažit být v něčem jako jeho bývalá přítelkyně. Koneckonců, přeci se rozešli, no ne? Dokonalá rada je vlastně úplně banální: bud'te sama sebou!

Reklama
Aktuální číslo
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů
* povinná pole
Reklama
Reklama