Přejít k hlavnímu obsahu

TÉMA: Můj partner je dobrodruh

Text: Ivan Brezina, foto: Getty Images/22.9.2017
Drsňák se vydává kamsi na druhý konec světa, zatímco žena u plotny oddaně a smutně vyhlíží jeho návrat? Ne, doba se změnila. Extrémních zážitků si partneři častěji užívají společně. Právě dobrodružství totiž bývá tím, co je spojuje.

Klára Janíková je životní partnerkou Marka Holečka. Marketingová manažerka firmy Al Namura, která vyrábí energetické nápoje, má s jedním z nejúspěšnějších českých horolezců pětiletou dceru Viktorku. I když je pracovně hodně vytížená, musí se nějak srovnat s faktem, že Marek často vyráží na dlouhé lezecké expedice do nejodlehlejších koutů světa. Lezení kdysi propadla ale i Klára. „Česká lezecká komunita není moc velká,“ vysvětluje. „Odedávna jsme se proto potkávali na skalách i v hospodě, no a jednou jsme spolu prostě začali chodit.“

DVANÁCT DNŮ VE STĚNĚ

Díky tomu, že Klára horolezectví rozumí, zná dobře i jeho rizika. O Marka se ale prý přehnaně nebála. „Nic s tím nenadělám,“ vysvětluje. „Buď to vyjde, nebo nevyjde, ale můj strach to nijak neovlivní. Lezení Márovi nemůžu a nechci zakazovat. To už by přece nebyl on, a mně by to s ním snad ani nebavilo. A kdybych já byla jednou z nejlepších světových horolezkyň a partner mi to chtěl zakazovat, myslíte, že bych ho poslechla?“ Některé chvíle prý ale nejsou lehké. Na jedné z expedic na pákistánský Gasherbrum počasí lezce zdrželo ve stěně tak dlouho, že už všichni začali myslet na nejhorší. Po dvanácti dnech, kdy byl Mára nezvěstný, styčný důstojník volal, že jsou už asi mrtví. „Doufala jsem, a vyšlo to,“ shrnuje dnes Klára lakonicky. Na stýskání prý nemá čas. „Když tu Marek není, musím nejen vydě- lávat, ale ještě se starat o Viktorku. A nejsem ani naštvaná, že zatímco on si někde leze po horách, nemůžu si ani zajít do divadla nebo s kamarádkami na kafe. Viktorka je pláno- vaná a chtěná, a i vztah s Markem byla moje svobodná volba. Od začátku jsem věděla, jaký vede život, takže proč bych se na něj teď měla zlobit?“ Roli ženy, která se muže snaží udržet doma, v rodině postupně převzala dcera. „Viktorka má na Marka větší citové páky než já,“ vysvětluje Klára. „Nedávno mu třeba vyčítala, že se jí nezeptal, jestli může odjet do hor. Příště mu to prý nedovolí...“ Marek je na Viktorce závislý, takže z výpravy často píše, že se mu stýská, a že příště už nikam nepojede. „Vím, že to nedodrží,“ směje se Klára. Všichni tři spolu pak vyrážejí na skály do Thajska, do Nepálu, na Srí Lanku nebo třeba na Sardinii. K rodinné pohodě přitom hodně přispívá i sám Marek. Klára si pochvaluje, jak se o Viktorku skvěle stará a jak silný k ní má vztah. Brzy po narození ji prý začal nosit v šátku na dlouhé procházky a později brát pod skály. „Osmiměsíční mimino si někde hrálo v písku a jehličí, zatímco Mára lezl přímo nad ním,“ vzpomíná Klára. „Později spolu jednou jeli do Labáku a na hřišti byl dětský den. Viktorka tam chtěla, a Mára s ní proto místo vysněného lezení prožil celý den na hřišti...“  Po šestnáctiletém vztahu jsou navíc Markovy cesty příležitostí, aby si s Klárou nezevšedněli: „Jeho odjezd je proto příležitostí, jak si od sebe navzájem odpočinout,“ uzavírá Klára. „Mívá to stejné fáze. Když odjede, stýská se mi. Pak si zvyknu, udělám si režim podle sebe a začne mi to vyhovovat. Později se těším, že se brzy vrátí, ale když má už už přijet, jsem v duchu trochu naštvaná, že mi ten můj režim zase rozbije. A po návratu si na Máru zase zvyknu...“

BLONDÝNA NA MOTORCE

Ještě si myslíte, že partnerky dobrodružných mužů doma čekají se slzou v oku, až se jejich větry ošlehaní partneři objeví kdesi na obzoru? Většinou to bývá přesně naopak. Právě dobrodružství je to, co dvojici spojí, takže si ho pak užívají oba společně. Dalším potvrzením teze, že pevné partnerské vztahy velmi často vznikají díky společné „extrémní“ zálibě, je Dominika Gawliczková. Drobná blondýnka před pár lety na motorce sama projela Evropu a pak se rozhodla podniknut sólo cestu před Rusko a Kazachstán do Kyrgyzstánu. Pro divoký plán ale potřebovala získat informace, a proto na Facebooku oslovila Dana Přibáně, známého z „trabantových“ expedic po světě. „Ze začátku jsem ani moc nevěděla, kdo to vlastně je,“ vzpomíná. „Začal mi radit, no a pak jsme spolu začali i chodit.“ Dnes už skoro tříletý vztah spojují společné cesty netradičními dopravními prostředky. Dominika s Danem absolvovala třeba motovýpravu napříč Austrálií a pak přes Indonésii a Malajsii do Thajska. „Líbí se mi na něm, že když si vymyslí nějakou šílenost, jde za svým plánem tak dlouho, až ho uskuteční,“ vypráví o svém partnerovi. „Muž by měl mít tah na branku, ať už dělá v životě cokoli. Nemusejí to být nutně jen dobrodružné cesty, i když právě tohle nás baví oba. Nemohla bych mít partnera, který životem jen tak proplouvá a nemá žádné cíle.“ Žen, které se na motorce samy vydají do světa, mnoho není. Přesto ale Dominika nesouhlasí s názorem, že příliš riskuje. „Velmi pečlivě si hlídám, abych na cestách i v životě nepodstupovala zbytečné nebezpečí,“ vysvětluje. „Dan je v tom mým pravým opakem. Když třeba někde spatří rozviklaný žebřík, už se v duchu vidí nahoře. Já bych na ten žebřík nikdy nevylezla – bála bych se,“ říká. Dominika souhlasí se známou poučkou, podle které ženy přitahují především muži, kteří něčím zajímavým vybočují ze zástupu ostatních. Neumí si ale zatím představit třeba situaci, kdy by jednou zůstala s dítětem doma, zatímco Dan by si dál jezdil po světě. Společně sdílené extrémní zážitky tedy mohou vztahu jen prospět. „Na naší asijské motocestě jsme se třeba mnohokrát pohádali,“ vysvětluje. „Většinou to bylo kvůli blbostem, ale i díky tomu už víme, jak ten druhý reaguje. V Indonésii jsem navíc prodělala otravu jídlem a s těžkým průjmem skončila na kapačkách. V nemocnici byl jen turecký záchod, na kterém jsem se v podřepu s infuzí v ruce neudržela. Dan mi asistoval. Ano, bylo to intimnější než sex... Ale po takhle drsném zážitku už nás navzájem asi nic nepřekvapí.“

Dobrodružství jako zkouška vztahu

Vyrážíte s partnerem do skal, na vodu, do jeskyní nebo třeba po zemi do Indie? Drsná akce váš vztah důkladně prověří. Pro páry, které to spolu myslí vážně, by taková zkouška měla být povinná. Společně totiž zažijete nebezpečí, stres, únavu, nevyspání, podrážděnost, nutnost řešit různé neobvyklé a krizové situace... Možná vám díky tomu spadnou růžové brýle. Zjistíte, že partner je nepoužitelný blb, který nic nedokáže zařídit, ve stresu se hned složí, věčně remcá a pořád se mu něco nelíbí. Díky nepovedené akci se s ním proto rozejdete, což je dobře, protože byste ho časem stejně poslala k vodě. A nebo si díky sdílenému dobrodružství naopak všimnete, že je to partner do nepohody, na kterého se můžete spolehnout. Potvrdíte si tak platnost úsloví: „Co v kom je, nepoznáš na klidném moři.“ Pokud váš vztah dobrodružství přežije, pravděpodobně přežije i jiné drsné životní zkoušky ve všední realitě. Společné silné zážitky vás k sobě přitáhnou víc, než cokoli jiného. Ještě po letech pak budete společně vzpomínat: „Pamatuješ, jak jsme tenkrát v Himálaji na dva dny zabloudili? A jak jsme na cyklovýpravě na Island málem umrzli ve vánici?“

Aktuální číslo
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů
* povinná pole
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama