Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

TÉMA: Kolik bereš, drahý?

Text: Scarlett Wilková/17.1.2018
Představte si, že dáváte inzerát na seznamku a napíšete do něj svou představu o výdělcích a majetku partnera. Že se to nehodí? Nesmysl, neuvažují tak jen zlatokopky. Dříve slečna věděla, jak na tom její budoucí muž finančně je. A spokojenost panovala na obou stranách.

V  časopise Ilustrovaný kurýr z roku 1893 se dá najít například tento inzerát: „Dívka z vážené rodiny, jednoduše domácně vychovaná, příjemného zjevu i povahy, s věnem šest tisíc zlatých a výbavou, provdala by se za úředníka ve stáří třicet až čtyřicet let, dobře zajištěným, se stálým příjmem.“ A další: „Samostatný živnostník, truhlář, třicet sedm let stár s pěti sty zlatými, hodlá se oženit se slečnou, nevyjímaje i vdovu, ve stáří třicet až čtyřicet let, vládnoucí jměním osm set až patnáct set zlatých. Mlčenlivost ctí zaručena.“ Dát si dneska žena inzerát, ve kterém zveřejní svůj majetek a upřesní, jaký očekává u partnera, bude označena za nechutně realistickou. Dát požadavek pouze na partnerův majetek a o tom svém pomlčet, dostane nálepku zlatokopka. A muž, který veřejně deklaruje, kolik peněz by jeho budoucí partnerka měla mít? No ta slova, která by si pak od žen vyslechl, snad ani není vhodné reprodukovat.

NEBUĎME POKRYTCI

S hledáním podobných inzerátů si dal práci Oto Kronrád, majitel seznamky Grand. Má zkušenosti, že právě majetek a  schopnost vydělat peníze hrají v seznamování velkou roli. Mnohá partnerství krachují právě kvůli takzvané finanční nerovnosti a rozdílnému vztahu k penězům. Co by si tedy myslel o  ženě, která se chce seznámit a jednou z prvních věcí, jež ji u partnera zajímá, je jeho konto a majetek? „Nic zlého. O majetku se při seznamování dříve mluvilo běžně, až za socialismu to začalo být považováno za nevhodné,“ říká. „Ale doba, kdy všichni měli stejné nic, je pryč. Dříve všichni měli práci a bydlení, ti bohatší auto a chatu. Jenže nyní jsou mezi lidmi sociální rozdíly. V inzerátech se znovu začínají objevovat zmínky o penězích, majetek už zase hraje při seznamování původní roli. Není tedy důvod považovat za zlatokopku ženu, která se o finanční situaci muže zajímá,“ vysvětluje. Jenže řeči o penězích jsou při seznamování vždycky riskantní, asi jako jízda přes lehce zamrzlé Lipno. Třeba jeden velmi majetný muž ze Vsetínska, majitel prosperující firmy a řady nemovitostí, jezdil na svá rande ve Fabii, i když měl v garáži terénní BMW a sportovní Audi. Kamarádi se mu smáli, on tvrdil, že jen tak pozná, jestli dívka o něj nemá zájem kvůli majetku. Svou metodu uplatňoval čtyři roky, než našel dívku, o které byl přesvědčen, že jej miluje i s ošuntělou škodovkou. Chcete slyšet romantický závěr? Nekoná se. Sice se vzali a narodilo se jim dítě, ale žena od něj po třech letech odešla k jinému muži. Pro tuto dobře vydělávající ženu byly peníze to poslední, co by ji ve vztahu trápilo. „O jeho zálibě předstírat, že není bohatý, věděla půlka města. Jeho zastírání, jak na tom je, mě mělo varovat. Byla to ukázka, že si sebou není jistý. Pořád o něčem pochybuje, má pocit, že ho někdo okrade či podvede. Žít se s ním nedalo,“ vypráví dnes. A jsme u toho podstatného. V dnešní, na veřejně dostupné informace bohaté době není nic těžkého si vyhlídnutého milého nebo milou progooglovat. Tedy odhadnout či přesně zjistit, jak na tom je s penězi, s majetkem, se společenským postavením, zda má či nemá dluhy. Což se běžně dělá. Ale zeptat se na rovinu: „Kolik bereš a kolik máš naspořeno?“ To se bojíme.

PROČ UTRÁCÍŠ ZA KAFE?

„Odlišné představy o tom, jak utrácet či šetřit a kdo bude mít pod palcem peníze, jsou nejčastějším důvodem rozchodů či rozvodů,“ říká psycholog, partnerský poradce Petr Šmolka. „Lidé většinou kopírují to, na co byli zvyklí v původních rodinách. Jestliže dívka byla zvyklá, že táta odevzdal výplatu mamince, asi bude těžko vycházet s partnerem, jehož otec nekompromisně vládl rodinnému rozpočtu a maminka mu hlásila každý nákup. Proto není od věci se o tyto zvyklosti u partnera a partnerky zajímat ještě před uzavřením manželství. Je ale jasné, že v období zamilovanosti se praktické debaty nedají očekávat.“ Vztahy zkrátka nestojí jen na lásce čisté jako křišťálová studánka, tak čisté, že čistější být nemůže. Tuhle větu používal bývalý premiér Stanislav Gross a víme, jak to s tou jeho čistotou dopadlo. Dlouholetý vztah či manželství je složitý mechanismus a láska je jen drobnou součástkou v celém stroji. Stejně důležitou součástkou je vztah k penězům a vzájemná informovanost o nich. „Když jsem se poprvé setkal se svou budoucí tchýní, připadal jsem si jako v nějaké komedii. Normálně se mě u kávičky a bábovky zeptala, jak si moje rodina stojí finančně,“ vzpomíná se smíchem čtyřicetiletý Robert. „Moje budoucí žena začala na svou matku řvát, že se neumí chovat, že mě miluje a milovala by mě, i kdyby mí rodiče byli bezdomovci. Ale mně to vlastně bylo sympatické. Tchýně je rázná, praktická dáma, která vybudovala v devadesátých letech prosperující živnost. Ví, že peníze jsou důležité a prostě jen chtěla, aby se její dcera měla dobře.“ Dříve bylo naprosto běžné, že si rodiče proklepli budoucího zetě či nevěstu, jak je na tom s majetkem, a pak sňatek schválili nebo ne. Dnes si manželství dojednáváme sami. Žijeme v přesvědčení, že rodičům do našeho života nic není, takže proklepnutí je jen na nás. Podle průzkumu společnosti GfK jsou rodinné finance druhým nejčastějším důvodem sporů mezi partnery. Ano, po pěti letech manželství je opravdu méně podstatné, jestli máme stejný názor na klasickou hudbu nebo se nám více líbí na ostrovech španělských či řeckých. Podstatnější je, kdo kolik domů přinese peněz, za co je utratíme a jestli jeden z nás není škrob, který toho druhého omezuje a  sám si užívá. „Při seznamování je dobré všímat si i maličkostí, ve kterých se lišíme,“ říká Oto Kronrád. „Příklad: žena miluje posezení v kavárně a  partner jí řekne: ‚Dáme si to kafe raději doma, za cenu těch dvou si koupíme celé balení.‘ Na jedné straně jí to může připadat jako sympatická šetrnost. Na straně druhé se z  toho časem může vyvinout situace, kdy jí muž bude vyčítat, že utrácí pokaždé, když si venku nějakou tu kávu dá.“

JAK SE POZNÁ ZLATOKOPKA?

V posledních letech se stal hojně užívaným výraz „zlatokopky“. Tedy označení pro ženy, které si vybírají muže zásadně podle stavu jeho konta a ochoty se o to konto podělit. Došlo to tak daleko, že je tak označována snad každá dívka, která se objeví v baru známém tím, že se v něm scházejí bohatí podnikatelé, manažeři, celebrity. Zkrátka, když tam sedí pěkná holka bez mužského, devadesát procent mužského osazenstva tipuje, že je na lovu, i když ve skutečnosti prostě jen zašla na dobrý drink do pěkného prostředí a doma má fajn chlapíka. Není proto divu, že jakákoli zmínka o financích ze strany ženy u mužů spouští varovně blikající kontrolku: „Pozor, nejde po mně, ale po mých penězích. Až mě vysaje, půjde po jiném.“ Pánové jsou v tomto směru poněkud vedle. Opravdová zlatokopka naopak mistrně předstírá, že by dotyčného milovala, i kdyby si kupoval boty na tržnici. A pánové jí to baští. Kdyby nebaštili, zlatokopky by neměly kde kopat, ne? Paradoxně tak pány více vyděsí setkání s dívkou, jako je například sedmadvacetiletá Erika z Prahy. „Poznala jsem se s mužem, který se mi moc líbil,“ vypráví. „V posteli byl skvělý, taky se s ním dobře povídalo. Už jsem měla pocit, že je to ten pravý. Strávili jsme spolu asi pátý víkend, když jsem zahájila řeč o penězích. Řekla jsem, že beru kolem třiceti tisíc, makám, abych si vydělala ještě něco bokem a zeptala jsem se, jak je na tom on? Jestli je jeho byt jeho, nebo je v nájmu, nebo zda má hypotéku. Koukal na mě jako puk. Pak něco brumlal, téma zamluvil. Skončila jsem to s ním. Je mi jasné, že v manželství by si ulíval peníze na tajné konto a tvářil se, že mi není nic do toho, kolik vydělává. Nechápu ženy, které s někým začnou žít, aniž by si předem zjistily, zda nemá dluhy,“ tvrdí. Ženy, které dodržování bontonu a přesvědčení, že o penězích se nemluví, dovedlo do problémů, by Erice asi daly za pravdu. Své o tom ví například známá učitelka etikety a bývalá asistentka řady amerických prezidentů Eliška Hašková Coolidge. Dáma, která udělala v USA slušnou kariéru, se vdala za uznávaného bankéře. A  tak se nedivila, když jí tenhle pan Coolidge řekl, ať se o nic, co se týká financí, nestará. Po dvaceti letech manželství zjistila, že jsou na dně. Nepatřil jim už ani dům, ve kterém bydleli. A tak musela začínat znovu, od začátku, sama s dcerou. Poštovní spořitelna si dělala průzkum, jak si Češi představují ideální hospodaření partnerů. Více než polovina jich uvedla, že jako ideální model jim připadá společná kasa. Téměř půlka dotazovaných však zároveň přiznala, že si založili další účty, o  nichž partneři a partnerky netuší. Mnozí také přiznali, že doma předstírají, že vydělávají méně peněz, než tomu je ve skutečnosti. Nejčastěji si stranou bez vědomí partnera či partnerky odkládají dva až sedm tisíc. Peníze jsou riskantní téma hovoru, ať už jde o začínající lásku nebo o dlouholeté manželství. Ale je dobré si udělat jasno, jak chce každý k tématu přistoupit. Protože není nic horšího, než jednou doma uslyšet tu známou filmovou větu: „Neživíš, tak nepřepínej!“.

Reklama
Aktuální číslo
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů
* povinná pole