Přejít k hlavnímu obsahu
Reklama

Svět podle Karla

Text: Jess Wood, foto: Getty Images/2.1.2018
Jaká módní pravidla vyznává? Co rád večeří a jak pečuje o srst své kočky Choupette, která se stala hvězdou Twitteru? Získali jsme exkluzivní pohled za tmavá skla brýlí Karla Lagerfelda.

KDYBYSTE MĚLA MOŽNOST důkladně vyzpovídat módního krále, čím byste začala? Existuje vůbec příhodný moment, kdy je přijatelné sundat mu pověstné tmavé brýle, nebo se o to aspoň pokusit? Proč si tak zamiloval kombinaci černé a bílé? Co mu nejvíc voní? Čím by chtěl být, kdyby nebyl návrhářem? A  co teprve životní tajemství jeho hvězdné kočky Choupette! Její jméno znamená v překladu „drahoušek“, ovšem výstižnější by bylo „královna“. Nebo znáte nějakou jinou kočku, která by měla k dispozici tři chůvy, vlastní letadlo a 12 000 fanoušků na Twitteru? Pokud přemýšlíte o tom, k čemu jedna kočka potřebuje tři chůvy, tak vězte, že Choupette vyžaduje pozornost čtyřiadvacet hodin denně, takže se u ní střídají na směny. Karl Lagerfeld navrhuje pro značku Chanel neuvěřitelných šest kolekcí ročně, a tak má obrovský vliv na to, co si chceme oblékat. Se stejnou vervou, s jakou vyrážejí na chanelovské přehlídky lovci celebrit, jsme ho tedy požádali o zodpovězení otázek, které nám už dlouho nedají spát…

Kde právě teď jste a co jste dělal těsně před naším rozhovorem? Sedím u jednoho ze sedmi stolů, které mám ve svém pařížském bytě. Právě jsem se díval na Seinu a Louvre.

Váš styl, to je černá a bílá. Čím vás tohle kontrastní spojení tolik přitahuje? Jsem černobílá osoba, mám rád černobílé filmy. Tuhle svou lásku jsem objevil už jako kluk u ilustrací Aubreye Beardsleyho a můj vkus zřejmě ovlivnila už napořád.

Kolik bílých košil, černých sak a černých džínů vlastníte? Nepočítám to. Jsem nadšenec do košil. Hilditch & Key mi je v Paříži šijí už od mých šestnácti. Už pro mě stvořili víc než tři sta modelů. Černé džíny a sako tvoří základ mého šatníku. Nerad nosím často stejné oblečení. Řekněme tedy, že jich pár mám…

Jaký černý kousek by měla vlastnit každá žena? Černé sako.

A bílý? Bílou košili. Totéž platí i pro muže.

Jak se pozná dokonalé sako? Vidíte to už v  okamžiku, kdy si ho poprvé obléknete. Jeho tajemství spočívá v  tom, že sedí a že má správné proporce. Černé sako musí být láska na první pohled; pokud ten pocit nemáte, nekupujte ho. Říká se, že šaty dělají člověka.

Platí také, že doplňky dělají ženu? Pokud ano, do jakých se vyplatí nejvíce investovat? Jednoznačně do kabelek a bot.

Bez jakých tří věcí byste se během dne neobešel? Záleží na konkrétním dni. Nejdůležitější je zůstat bez poskvrny. Potrpím si na saka, a pokud mám nabitý den, převlékám se i  dvakrát. Nikdo si nevšimne, že máte jiné sako, ale všichni se budou ptát, jak to děláte, že vypadáte tak dokonale.

Pravidelně sledujeme na Twitteru vaši kočku Choupette… Dostává nabídky na natáčení filmů a reklam, ale o tom nemůže být řeč. Je to princezna, ne pracující třída jako já.

Jaké oblečení má ráda? Nic nepotřebuje. Její přírodní kožich je bez poskvrny – dvakrát denně ho kartáčujeme.

Jak vypadá typický večer u Karla? Co pijete, jíte, čtete, sledujete? Dávám si lehkou kolu a proteiny. Čtu noviny ve francouzštině, angličtině a němčině. Televizi nesleduju, raději pozoruju Choupette a lodě křižující Seinu.

Jíte raději doma, nebo v restauraci? Doma. Mám tak dobrého kuchaře, že zdravá jídla v jeho podání chutnají jako nejvybranější francouzská kuchyně.

Kolik vlastníte iPodů? Hodně, protože mám různé iPody pro různé druhy hudby. Teď rád poslouchám poslední album Patti Smith, Adele a Florence & the Machine.

Který zvuk máte nejraději a proč? Je jich hodně, ale zvlášť zbožňuju arabskou hudbu.

Proč? Nemám tušení.

Ví se o vás, že se zajímáte o architekturu. Jaké budovy se vám líbí? Záleží na období. Z antiky to bude římský Panteon; ze sedmnáctého století Francouzský institut v Paříži (mám ho v těsném sousedství); z dvacátých let se mi líbí Einstein Tower v Potsdamu od Ericha Mendelsohna; ze třicátých let vila Malaparte na Capri; ze současnosti pak budovy od Zahy Hadid a Tadaa Anda. Mají naprosto odlišný styl, ale v obou případech tvoří úžasný, svébytný svět.

Oblíbená vůně? Čerstvý chleba.

A oblíbená květina? Šeřík.

Rád si přispíte, nebo vám stačí pár hodin a jste svěží? Kdybych musel, určitě bych vydržel i s těmi pár hodinami. Za svými černými brýlemi působíte neproniknutelně... Když se na mě podíváte, vidíte siluetu. Nic jiného tam nehledejte. Vzpomínám si na fotografa, který říkal: „Musím s vámi strávit tři dny, abych odhalil, co se skrývá za vaší image.“ Na to jsem mu odpověděl: „Jen ztrácíte čas. Nic tam není.“

Kdy si ráno nasazujete sluneční brýle a kdy je večer sundaváte? Doma je nenosím, beru je jako masku pro venkovní svět. Jsem trochu krátkozraký, ale čtu i kreslím bez brýlí a Louvre před sebou vidím taky jasně. Když jsem byl hodně mladý, dostal jsem přes obličej lahví whisky. Nebylo to schválně, ale bez brýlí bych tenkrát přišel o oko, takže bez nich od té doby raději nevycházím. Rád pozoruju, ale nerad jsem pozorován. Oči často prozradí i emoce, které nechcete ukazovat každému na potkání, a dnes, v době iPhonu, si vás může na ulici nebo v obchodě každý vyfotografovat, aniž by se vás obtěžoval zeptat.

V jakých chvílích by se podle vás nosit neměly? Doma, v posteli a vlastně vždycky, když vás nikdo nepozoruje. Já zkrátka skrývám zrak před veřejným zíráním. Je pochopitelné, že slavného člověka si každý hned všimne... Víte, osobně si nemyslím, že bych byl slavný. Samozřejmě netvrdím, že jsem začátečník, ale v módě jste jen tak dobří, jak dobrá je vaše ne poslední, ale příští přehlídka.

Tušíte, kolik knih vlastníte? A ke kterým z nich se stále vracíte? Těžko říct, kolik knížek mám, protože je pořád průběžně nakupuju. Nedokážu odolat. Chci toho vidět a znát tolik, jak to jen jde! Knihy jsou dnes nádherné; ošklivé by v době internetu ani neobstály. Ty oblíbené mám na obrovské polici za postelí.

Z čeho máte největší strach? Z nedostatku času. Dělám toho tolik, že mi každý den připadá krátký. A protože spím minimálně sedm hodin, nikdy mi nezbývá dost času.

Kdybyste nebyl návrhářem, čím byste byl? Fotografem, vydavatelem (obojím vlastně jsem), ilustrátorem, karikaturistou nebo lingvistou.

Kdybyste mohl vlastnit jakékoli umělecké dílo, co by to bylo? Sleeping Muse od Constantina Brancusiho.

Kde byste chtěl být právě teď? Tam, kde jsem. Nepotřebuju žádnou změnu. Nenávidím fenomén „dovolené“. Jsem rád kreativní pořád. Kdybych nebyl, nudil bych se, a mít dlouhou chvíli považuju za zločin.

Reklama
Aktuální číslo
přihlásit se k odběru newsletteru
Přihlášení k odběru newsletterů
* povinná pole
Reklama