Jak jste se dostala k práci pro Nadační fond? Jste sama hudebnice?
Rozhodně to nevnímám jako práci, ale jako zábavu. Upřímně řečeno, dostala jsem se k ní jako slepý k houslím. Oslovila mě kamarádka – daňová poradkyně Martina Příhodová, zda mám zájem věnovat nadaci kus svého volného času, a já nadšeně souhlasila. Program fondu se mi moc líbil, protože vím, jak to mají začínající hudebníci těžké, a to v každém žánru. Mě samotnou hudba provází od dětství, byť žádný z rodičů není profesionální hudebník. Zpívám ve vokálním uskupení RabTeT a dříve jsem hrála na zobcovou flétnu. Mým dosud nesplněným přáním je naučit se hrát na klavír.
Co z „klasiky“ máte nejraději a proč?
Ráda poslouchám romantiky, především skladby Ludwiga van Beethovena, ale i starou hudbu, zvlášť barokní. Na posledním koncertu fondu zazněly dvě skladby Franze Liszta v podání Pavla Ambrože, který momentálně studuje na Royal Academy v Londýně. Provedení se mi moc líbilo. Také velmi oceňuji hudbu Erika Satie, považovaného za zakladatele žánru ambient. Líbí se mi jeho názor, že hudba má doprovázet jakoukoli lidskou činnost – proto na jeho koncertech hráli hudebníci i během přestávek. Ve své době, na přelomu 19. a 20. století, to bylo velmi neobvyklé. Posluchači, nezvyklí na takové pojetí, bohužel zůstávali na svých místech. Dnes bychom řekli, že to byl hudební performer.
Čím může být podle Vás vážná hudba přitažlivá i v dnešní době?
Především ve skutečnosti vůbec není tak vážná, jak si možná mnozí myslí. I to je jedním z cílů Nadačního fondu: snažit se o změnu vnímání tohoto druhu hudby. Například na koncertech, kde svou virtuozitu již několikrát předvedl Petr Špaček s členy Prague Cello Quartet, zažijete vzrušující spojení klasické hry na violoncello a provedení známých populárních, rockových, filmových nebo muzikálových skladeb. Zklidnění, které tato hudba nabízí, je v dnešní hektické době důležité. Při jejím poslechu se můžete naladit na stav rovnováhy a harmonie, který potřebuje každý...

Jedni z těch, které Nadační fond podporuje - Petr Špaček a Prague Cello Quartet.
Nadační fond podporuje mladé umělce – jsou to jen hudebníci, nebo třeba i nadějní skladatelé? A jak podpora vypadá „v praxi“?
Podporujeme především mladé hudebníky, ale je pravda, že jeden z nich, varhaník Přemek Kšica, se už pustil i do skládání hudby. Naše podpora je hlavně finanční: pomáhá talentovaným muzikantům splňovat umělecké cíle a ambice. Z našich příspěvků si můžou částečně zaplatit studium v zahraničí, třeba školné nebo ubytování. Pro stipendisty také organizujeme koncerty na různých místech České republiky, nejen v Praze. Díky spolupráci s organizátory festivalu Americké jaro jsme navíc získali kontakty, které umožnily vystoupení houslisty Josefa Žáka na několika koncertech ve státě Iowa.
Kolik umělců momentálně podporujete a jak je vybíráte? Zájemců je jistě hodně…
Každým rokem vybíráme dva talentované mladé lidi, kteří musí samozřejmě splňovat několik podmínek. Co do profesionální kvality a hudebního talentu nám s výběrem pomáhají, aniž o tom vědí, prestižní hudební školy v Evropě i v USA. Další podmínkou je sociální situace studenta.
Nadační fond byl založen v roce 2007 a vlastní činnost zahájil v roce 2008. Vidíte už teď konkrétní výsledky?
Zatím jsme podpořili osm mladých umělců a uspořádali bezmála dvacet koncertů. Vzhledem k tomu, že studium na uměleckých školách je dlouholeté, výsledky naší činnosti se projeví spíše až s větším časovým odstupem. Nicméně ráda vzpomínám třeba na letošní jarní koncert Veroniky Manové v Hartmanicích na Šumavě v nádherně zrekonstruované synagoze. Veronika Manová studovala hru na barokní housle na Guildhall School of Music and Drama v Haagu a poté na Royal Conservatoire v Londýně, nyní opět studuje v Haagu. Do programu koncertu v Hartmanicích vybrala barokní hudební hříčky z kroměřížského zámeckého archivu. Hru doprovázela vtipným komentářem, který se týkal doby a vzniku těchto hudebních kuriozit. Byl to osvěžující prvek a hudební zážitek to ještě umocnilo. Veronika Manová dokáže barokní hudbu současným posluchačům skvěle přiblížit, a tím ji i propagovat, což je mi velmi sympatické.
Veronika Manová při svém vystoupení v Harmanické synagoze
Budeme mít v nejbližší době příležitost slyšet „Vaše“ umělce naživo?
Ano, na 26. listopad chystáme tradiční Vánoční varhanní koncert (poznámka: soutěžit o vstupenky můžete ZDE) v Kostele Panny Marie Sněžné na pražském Jungmannově náměstí. Vystoupí na něm jeden z našich bývalých stipendistů, varhaník Přemysl Kšica v doprovodu trumpetisty Miroslava Smrčky. Po koncertě můžete přijít na dobročinnou aukci uměleckých artefaktů, která bude následovat od 18 hodin v Kavárně Vesmírna, Ve Smečkách 5. Můžete tam pořídit dárky vytvořené amatérskými výtvarníky a tím podpořit činnost Nadačního fondu. 21. prosince se pak odehraje vánoční koncert V půlnoční hodinu folklórní skupiny SlovaCzech, a to od 19 hodin v Literární kavárně v Řetězové ulici 10 na pražském Starém Městě. Skupinu SlovaCzech tvoří bývalí spolužáci Josefa Žáka z Hochschule für Musik Carl Maria von Weber v Drážďanech, kteří netradičním způsobem uchopili lidové písně nejen z Čech a Moravy.
Máte už i plány na příští rok?
Především chystáme u příležitosti 5. výročí založení Nadačního fondu na podporu vážné hudby velký profilový koncert, na němž by měli účinkovat všichni stipendisté, které jsme dosud podpořili. Rádi bychom jeho význam podtrhli i tím, že ho uspořádáme na netradičním místě, které zatím vybíráme. Bude to náročnější projekt, takže pro něj v tuto chvíli hledáme sponzory. Věřím, že se koncert podaří uskutečnit a že to bude krásný zážitek.
Více se dozvíte na www.nfpodporahudby.cz.


















