Kam až se dá sledovat původ kosmetických přípravků?
Paleontologové našli stopy okrového prášku a také nástroje ve tvaru pera, které spadají do doby půl milionu let před Kristem, tedy na samý počátek lidstva. Když lidé začali pohřbívat své mrtvé, ukládali do hrobů třeba ozdoby ze slonovinových korálů, které musely stát tisíce hodin práce.
Našly se i ženské ostatky s výraznou vrstvou červeného okru v úrovni pánve. Tohle zvláštní užití okru nejspíš souviselo se strategií přežití a ženskou solidaritou: okrový prášek patrně sloužil k napodobení menstruačního krvácení, měl signalizovat, že žena je plodná, což jí zaručilo lepší příděl bílkovin. Aby si i neplodné ženy zajistily přísun potřebných živin, natíraly se okrem také.
Před vynálezem písma představovalo tělo první sdělovací prostředek. Díky zdobení a odívání se ze shluku masa a kostí stalo lidské tělo, protože teprve tehdy začalo něco „znamenat“, pokrylo se znaky. Zdobení sloužilo k organizaci světa, sexuality a generačních záležitostí. Je důležité uvědomit si, že slovo „kosmetika“ etymologicky vychází z řeckého slova „kosmos“ označujícího uspořádaný celek. To naznačuje zásadní roli krásy v procesu humanizace.
Když zajdeme do muzea, může nás překvapit, jak moderně vypadají siluety Egypťanek.
To byla neuvěřitelná doba. Úžasně se rozvíjelo písmo, vznikala velká města a velmi propracované politické a náboženské systémy. Stejně jako dnes i tehdy se krása spojovala se štíhlostí a mládím. Egypťané už znali všechny současné praktiky jako líčení, používání parfémů, epilaci, hygienu nebo prostředky proti stárnutí.
Vědci z L’Oréalu zjistili rozborem kelímků s krémem proti vráskám, které byly nalezeny v hrobkách, že Egypťané ovládali syntetickou chemii. Našel se pudr ze sádrového prášku parfémovaný myrhou a samozřejmě také khol, líčidlo vyráběné z drceného galenitu smíchaného s tukem. Egypťanky zbožňovaly vůně natolik, že s sebou nosily malé kužely z vosku napuštěného esencí z lilií a leknínů, kterými si parfémovaly tělo i oblečení…
Více se dozvíte v Marie Claire 5/2010.
