Před lety si dala právnička Helena prohlédnout pleť diagnostickým přístrojem značky Darphin. „Hlavu jsem zastrčila do bedýnky plné zrcadel a modrého světla, které nemilosrdně odhalilo nedokonalosti pleti včetně těch, které byly ještě neviditelné,“ vzpomíná dnes Helena.

„Naskytl se mi pohled, který mě šokoval. Vrcholky tváří a nos pokrývalo něco, co připomínalo mapy exotických ostrovů. Jak mi poté vysvětlila kosmetička, šlo o pigmentové skvrny. Tou dobou sice ještě ukryté hluboko v pleti, ale prognóza kosmetičky zněla nemilosrdně: dříve nebo později ze svého úkrytu vylezou ven. A měla pravdu. Zhruba do tří let jsem je měla na tvářích,“ popisuje dnes pětatřicetiletá Helena počátek problémů s pigmentovými skvrnami.

„Porucha pigmentace kůže – hyperpigmentace, se projevuje zvýšenou tvorbou kožního barviva v určitém místě na těle,“ vysvětluje Ivana Krajsová, primářka kožní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice 1. lékařské fakulty UK.

„Může doprovázet určitý typ kožního onemocnění, nicméně jejím nejčastějším projevem jsou obyčejné pihy. Neznámé nejsou ani takzvané ,stařecké skvrny‘, které vznikají po dlouholetém a opakovaném slunění jako výsledek opotřebení kůže. Stejně jako například vrásky patří vyššímu věku. Typ, který trápí Helenu a v současné době stále více žen jejího věku, je takzvané melasma nebo chloasma.

Tyto poruchy se objevují zejména na obličeji a krku, ale vyrážejí také na spáncích, čele, tvářích, okolí úst nebo na hřbetech rukou,“ vyjmenovává místa nejčastějšího výskytu lékařka. „Hnědé skvrny bývají umístěny symetricky a síla zbarvení je dána tím, jak hluboko je kožní barvivo uloženo.“

Proč ale pigmentové skvrny trápí stále více žen?

Více se dozvíte v Marie Claire 11/2009.