Když během dámské jízdy narazíte na téma „ideální partner“, určitě se najdou věci, na kterých se s kamarádkami víceméně shodnete; třeba zajímavý vzhled nebo slušné vychování. Tím ale seznam nároků – na rozdíl od dob vašich babiček a možná i matek – rozhodně nekončí.

Novodobá třicátnice například velmi často požaduje, aby její partner uměl dobře vařit. Nejenže si totiž nemyslí, že by do kuchyně patřila výhradně žena, ona se prostě často o postávání u plotny příliš nezajímá.

Také není bez zajímavosti, že sice požaduje, aby byl její protějšek úspěšný ve své profesi, ovšem nemusí nutně vydělávat víc než ona. Což potvrzuje i fakt, že 90 % z 893 dotazovaných žen, které se exkluzivního průzkumu Marie Claire zúčastnily, chodí do práce, i když jejich manžel vydělává dost na to, aby je uživil.

Za posledních dvacet let se ženské i mužské chování a uvažování změnilo. Především co se týče věrnosti. Čím více ženy bodují na trhu práce a stávají se nezávislými, tím méně si nechají líbit, aby jejich partner chodil přespávat jinam.

Zatímco průzkum z roku 1991 odhalil, že 33 % žen o selhání svého muže vědělo, a přesto s ním zůstávalo, v roce 2000 už se ukázalo, že nevěra je společně s rutinou považována za hlavní tečku za vztahem.

V nejnovějším průzkumu prohlašuje plných 54 % respondentek (ve věku mezi 25 a 35 lety), že by nevěru neodpustilo – přičemž ale ve stejné době v anketě na internetových stránkách světových edicí Marie Claire 59 % čtenářek připustilo, že ony samy už cizí postelí/autem/kanceláří prošly.

„Tyto výsledky jen potvrzují známou skutečnost, že naše nevěra je malá a pochopitelná, ale jeho nevěra je velká, hnusná a neodpustitelná,“ vysvětluje psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková z Institutu partnerských vztahů (www.ipav.cz) a dodává: „Tolerance žen za posledních dvacet let poklesla proto, že vzrostlo jejich sebevědomí a společnost je k rozvodům tolerantnější. Ženy také už nechtějí žít v nefunkčních vztazích, nechat se psychicky týrat, být závislé… Jejich nespokojenost je pak vede k hledání kvalitnějšího životního partnera. Zároveň jsou však ve své podstatě velmi romantické a téměř žádná si nechce připustit, že by jí její protějšek mohl být nevěrný. Často si i myslí, že by mu nevěru nedokázala odpustit, ale když se s ní později v životě setká, ublíží jí, nicméně ji zvládne odpustit snáze než muž. Co však není schopná prominout, je, když se muž do té druhé zamiluje.“

Více se dozvíte v Marie Claire 11/2011.