Alžběta Jungrová (31)

Bez foťáku takřka nevychází z domu. Říká o sobě, že pro kvalitní fotku je schopná obětovat mnoho, ne však vlastní život. Alžběta Jungová tráví pravidelně polovinu roku na cestách, aby mohla přivést dokumentární a reportážní fotografie.

A mám tady poslední den! Vstala jsem v 6:15, venku ještě tma. Bayazid, který přes veškerý moje protesty trval na tom, že mi bude dělat hned od rána společnost, dorazil samozřejmě na motorce. Říkat něco nemělo smysl. Rozhodla jsem se pro nejmenší zlo, což znamenalo necestovat nikam daleko. Jak já tu motorku nenávidím.

Dneškem skončil Ramadan. Zítra začíná Den jídla. No uvidíme… rozhodně už můžu kouřit na ulici a jíst celý den. Tím se to trochu zjednoduší. Příště si na tohle dám větší pozor. Ještě pořád jsem naštvaná kvůli ASF a asi mne to chvíli nepřejde.

Včera jsem celý den strávila v uprchlickém táboře v Kutupalongu. Dohrcali jsme se tam autobusem v devět ráno po jízdě trvající hodinu a půl. Do dvanácti nonstop focení. Bylo to fyzicky docela náročný...

V Dháce se se mnou v kampusu přišli úplně všichni rozloučit. Musela jsem se smát. Vždyť se zase nejpozději za týden vracím.

Štíhlou tmavovlásku si obtížně představíte s patnáct kilo těžkou fotografickou brašnou na rameni a v rybářských holinkách, jak se brodí zatopeným Karlínem, na skládce odpadu v Kambodži či tráví několik dnů v sirotčinci ve Vietnamu.